Co dělá domov domovem?

Mýtus Divokého západu už je několik desítek let v podstatě mrtvý. Pokud se k němu v literatuře nebo ve filmu někdo vrací, dělá to obvykle z nostalgie nebo ze setrvačnosti. Co naopak ožívá, jsou vrstvy historického období zvaného American Frontier nebo Old West, které byly až dosud pohřbeny pod klišé o šerifech, kovbojích a Indiánech. Zajímavé už dnes nejsou dokonce ani revizionistické verze klasických westernových tropů. I když stále vznikají, do velké míry vytěžují filmy Sama Peckinpaha nebo Clinta Eastwooda. Současní tvůrci se spíš poohlížejí úplně mimo centrální příběhy klasického westernu, po postavách a fenoménech, které v nich tvořily indiferentní pozadí nebo předpokládaný, ale nikdy přímo netematizovaný podpůrný systém. Jsou to příběhy kuchařů (film První kráva, First Cow, 2019), železnice (novela Dennise Johnsona Train Dreams, Vlakové sny, 2002) nebo malířky, která jede namalovat portrét indiánského náčelníka (film Žena jde napřed, Woman Walks Ahead, 2017). Do této fáze vyrovnávání se s dědictvím American Frontier spadají i dva oceňované romány z posledních let, In the Distance (V dálce) Hernana Diaze a How Much of These Hills Is Gold (Kolik zlata je v těch kopcích) C Pam Zhang, pro které je ústřední imigrantská zkušenost dětí na americké půdě.

Život na hranicích

In the Distance a How Much of These Hills Is Gold nejsou vyloženě realistická díla v historickém slova smyslu. Lépe řečeno, i když čerpají z reálií Ameriky 19. století, nesnaží se vykreslit její plastický obraz. Vycházejí spíš z postav než z prostředí a jejich záměrem je vylíčit určité duševní rozpoložení. Argentinský rodák Diaz, který dlouho žil ve Švédsku a nyní je usazený v New Yorku, a Číňanka C Pam Zhang, jež od čtyř let bydlí na různých místech v USA, jsou oba kosmopolitní autoři s osobní zkušeností dětí v cizí zemi. A právě tento pocit formuje oba romány. Téma migrace je přitom zásadní jak pro historii, tak pro mytologii amerického Západu, ovšem obvykle ne jako prožitek, nýbrž základ vize Ameriky coby „země příležitostí“. Pro hrdiny románů Hermana Diaze a C Pam Zhang je ale americká krajina spíš neznámý terén, který dostává smysl teprve až v konfrontaci s kulturou, již si její obyvatelé přinášejí ze zámoří. Zhang vypráví o pokusech osídlit neznámý terén cizokrajnými příběhy a mýty a v knize se neustále vrací otázka „Co dělá domov domovem?“, zatímco v In the Distance naopak sledujeme osud muže, jehož osobnost je formována zkušeností pohybu v neznámém světě.

Mizející kultura

Hrdinou In the Distance je malý švédský chlapec Håkan, který cestuje se svým starším bratrem do nového světa. Jakmile ale dorazí na americkou půdu, jejich osudy se nešťastnou náhodou rozejdou a Håkan, který navíc nerozumí anglicky, se ocitá úplně sám v neznámém prostředí. Nikdy se s ním úplně nesžije a nezakotví v něm, nicméně naučí se tam přežívat. Zatímco většinu času tráví stranou lidí, v civilizaci se z něj mimoděk stane legenda – obávaný desperát, jehož švédské jméno lidé zkomolí na Hawk. Nepodobnost mezi skutečnými Håkanovými osudy a pověstmi o Hawkovi je přitom největší vazbou románu na klasický western. Namísto dobrodružného vyprávění o osamělém banditovi nás ale Diaz provází dějově řídkým popisem osamělých cest, kde téměř každé setkání s lidskou společností vede k nedorozumění nebo přímo k násilí.

Román i jeho hrdina mají blízko k misantropii, ale mnohem spíš je určuje hluboká vykořeněnost. Håkan je osobností bez kultury, člověkem, který si příliš nepamatuje své švédské kořeny a nedostal příležitost vrůst do těch amerických. Postupně se čím dál víc stává divochem, ale bez negativního zabarvení tohoto slova. Diaze vlastně nezajímá opozice divošství a civilizace, přestože dlouhým popisům let, která hrdina strávil osaměle uprostřed přírody, věnuje mimořádnou péči. Na co ve skutečnosti klade důraz, je slábnoucí kontakt s lidskou kulturou: mizející vzpomínky na blízké, kteří odešli nebo zemřeli; vytrácející se životní cíle, které kdysi naprosto určovaly hrdinovo jednání a uvažování; krátké setkání s obskurní metafyzickou spekulací, kterou Håkan nekriticky přijme za svůj výklad světa, ale ve výsledku na tom příliš nezáleží; pár dovedností, jež náhodně pochytí a na nichž vystaví techniky svého praktického přežití. Snad nejlépe se to ukazuje na Håkanově vzhledu. Jeho mimořádně vysoká figura v divočině ztrácí své měřítko a Håkan dlouhé roky nespatří vlastní tvář. Jakmile se ale ocitne mezi lidmi, stane se pro ně jeho tělo neklamným znakem identity zabijáka Hawka, kterou mu přisoudili. Diaz na westernové tradici vystavěl antipříběh, který zklame většinu našich čtenářských očekávání, ale posouvá nás do nečekaného prostoru, kde příroda i kultura permanentně působí jako něco cizího a neuchopitelného.

Kopce bez zlata

Román C Pam Zhang je naproti tomu mnohem ukotvenější ve světě mezilidských vztahů. I on ale vypráví o komplikovaném přístupu ke kultuře, kterou by hrdinky měly považovat za svou vlastní, ale nemají k ní žádný vztah. How Much of These Hills Is Gold je příběh dvou dívek, které se narodily v Americe, ale jejich rodiče pocházejí z Číny. Po několika letech strávených v uhelných dolech starší Lucy a mladší Sam osiří a musejí se světem protloukat samy. Motiv rasismu vůči Číňanům se objeví několikrát a lze ho vyčíst i v pozadí mnoha situací, v nichž se o něm přímo nemluví. Zároveň ale není hlavním tématem knihy. Zhang se spíš, podobně jako Diaz, soustředí na pocity vykořeněnosti a hledání místa, které by postavy mohly přijmout za svůj domov. Lucy a Sam ale tráví v civilizaci podstatně víc času než Håkan a autorka věnuje také mnohem větší prostor jejich rodičům. Už na nich je dobře vidět situace, kterou nám Zhang posléze ukazuje v různých obměnách. Rodiče jsou vypravěčce Lucy velmi blízcí a ona z jejich jednání, slov i těl načerpala řadu intimních poznatků. Mnoho souvislostí jí ale zůstalo utajeno. Ví toho dokonce mnohem méně než čtenář, protože Zhang do textu začlenila i kapitolu, v níž mrtvý otec promlouvá jakoby ke své dceři, ta ale jeho příběh nikdy neuslyší, a tudíž jeho životu nikdy neporozumí. Bílá místa se nicméně zaplňují fantastickými příběhy, které si vymýšlejí samotné postavy, a fragmenty čínské kultury, jež protagonistky příležitostně odposlouchávají od svých rodičů. Tragický vztah ke vzdálené domovině je v How Much of These Hills Is Gold mnohem silněji prožívaný než v In the Distance. Stesk po domově je tu ale zároveň velmi neurčitý, protože dívky o Číně vědí jen velmi málo a znají jen jednotlivá čínská slova. Když jejich matka pronese celou větu, jsou bohatostí čínštiny překvapené.

Amerika je v knize C Pam Zhang stejně nehostinný kontinent a jeho obyvatelé stejně krutí jako v Diazově románu. Právě v tom také spočívá nejradikálnější gesto obou knih vůči westernovému žánru. Místo širých plání, kde dobrodružné povahy mohou najít příležitost se realizovat a romantické duše divočinu, v níž spočinou, ukazují americký Západ jako místo, kde se téměř nedá přežít. Dokonce i krutosti, které tu lidé páchají, často vycházejí z nouze nebo strachu. Je to krajina, která zrazuje všechny naděje, jež do ní lidé vkládali. Je to Divoký západ poražených, ne vítězů, prázdný meziprostor, který vznikl poté, co jsme ho svlékli z mýtů, jež ho pohodlně a hřejivě obalovaly.