Westernové komiksy z Evropy, USA i Japonska tu a tam vycházejí i u nás. Série scenáristy Alejandra Jodorowského a kreslíře Françoise Boucqa patří k těm nejlepším. A jak se u Jodorowského dalo čekat, také k nejpsychedeličtějším.
Komiksový western Bouncer úspěšně klestí novou cestu k dílu legendárního filmaře a scenáristy devátého umění Alejandra Jodorowského. Dvanáct let po ukončení původně sedmidílné série a dva roky po českém souborném vydání se ukazuje, že pro mnohé čtenáře přináší kýžený vyvážený poměr mezi autorovou kosmopolitní mystikou a vysoce oblíbeným žánrem. Bez skvělé kresby mistra absurdity Françoise Boucqa by ale sotva tak uhranul.
Hrdina s handicapem
Dvaadevadesátiletý Jodorowsky je modelovým ztělesněním jihoamerického intelektuála z ukrajinsko-židovskými kořeny, který dospěl na zkušené v Paříži a dozrál během uvolněných šedesátých let, kdy lidé objevovali mystiku a náboženství mimo západní kulturu. Experimenty s vlastním tělem a vědomím se u něj vždy propisovaly do umělecké tvorby a ani s přibývajícím věkem se na tom nic nemění. Nicméně co bylo šokující a vizionářské v roce 1970, když uvedl svůj kultovní acid western Krtek (El topo), je dnes především jeho dobře čitelným autogramem. V komiksové sérii Bouncer, kterou si na něm v zásadě vynutil francouzský komiksový autor Boucq, se mu ovšem povedla trefa do černého.
Trojici příběhů spojuje jednoruký hrdina s přesnou muškou a chladnokrevností samuraje, titulní vyhazovač (anglicky bouncer) pekelného saloonu v prohnilém městě Barró City, kde je spravedlnost poměřována jen silou a bohatstvím. Úvodní příběh pátrá v Bouncerově rodinné historii, aby odkryl četná traumata a tajemství. Jeho matkou byla věhlasná prostitutka, která nenáviděla všechny muže s výjimkou jeho otce. Její feminismus se zrodil z nutnosti přežít a touhy po nezávislosti, která se nakonec proměnila v hamižnost. Klasickou žánrovou zápletku s přepadením vlaku s cenným nákladem Jodorowsky propojuje se svými oblíbenými rodinnými dramaty a makabrózní estetikou, v níž se snoubí erotika s fascinací tělesnými deformacemi. Posedlost handicapovanými lidmi, které v dětství vídal nemohoucí a žebrající v ulicích, se vine celým jeho dílem a Bouncer je jejich výsostnou superhrdinskou reprezentací.
Muž bez ruky, navíc po otci potomek původních obyvatel Ameriky, přesto však silný, samostatný a v neposlední řadě atraktivní pro opačné pohlaví, opakovaně zachraňuje své město a jeho obyvatele před zlosyny nejhrubšího zrna. Poslání to samozřejmě není jednoduché, navíc i Bouncer má své démony, které musí tlumit alkoholem. Jodorowsky dekonstruuje klasického westernového hrdinu, aby jej zbavil rasismu a arogance, tak jako to činil ve svých acid westernech, tentokrát ale bez svého pověstného solipsismu, který vše relativizoval. Zvlášť první příběh Diamant pro záhrobí je vlastně velmi zručně upgradovanou žánrovkou, kterou Boucq chytře vykreslil v konzervativním stylu, jako by chtěl ukázat, že toto jsou ty pravé příběhy Divokého západu, které už dávno měly být součástí kánonu. Dokonce se tu objeví postava statečné ženy a na klasické Jodorowského ezotericko-erotické excesy dojde jen vzácně v závěru.
Krvavý boj o půdu
Ve druhém příběhu, který drží nastavený tón, Bouncer poznává svého otce a stejně jako předtím svému synovci i jemu pomáhá vykonat pomstu, která je ve westernovém žánru synonymem spravedlnosti. Komiks se najednou zalidňuje hrdiny jiných národností a ras a krvavý boj o půdu a zdroje lze těžko vnímat jinak než jako kritiku kapitalismu. Jeho protipólem je moudrost předků, víra původních národů, která Bouncera propojí s jeho kořeny a přinese mu klid.
Zapojování Jodorowského oblíbených motivů, souvisejících s jeho životním poznáním a zkušeností, ustane zčistajasna v závěrečné části. Výbuch fantaskna, podivné a nelogické chování hlavního hrdiny, cirkusové motivy a přechod k hororu zaskočí jen klasické westernové čtenáře. Tohle je „Jodo“, jak je fanouškům dobře znám ze svých filmových i komiksových děl. V tu chvíli komiks výrazně podrží Boucq, který v duchu svého komiksu Dobrodružství Jeronýma Moucherota (2012, česky 2017) elegantně přejde k lehké karikatuře, aniž by narušil dosavadní realistický styl, a vše alespoň vizuálně udrží pohromadě.
Přes Jodorowského velké rezervy ve vystižení ženských postav, které tu jsou – snad až na dvě výjimky – jen doplňkem (a všechny musí ukázat prsa), se v Bouncerovi děje něco dlouho nevídaného. Namísto obvyklé řezničiny nápadů, asociací a odkazů předvádí Jodorowsky jemnou chirurgickou práci, která western přiblížila současnosti jako málokterý jiný komiks.
Autorka je literární publicistka.
Alejandro Jodorowsky, François Boucq: Bouncer. Přeložil Richard Podaný. Argo, Praha 2019, 416 stran.