Desítky tisíc indických farmářů blokovaly 5. března důležitou šestiproudou dálnici na okraji Nového Dillí. Veškerý provoz se jim za pomocí traktorů, aut a dodávek podařilo zastavit na pět hodin. Podobný obraz se během posledních tří měsíců stále opakuje. Farmáři už déle než sto dní protestují proti agresivním neoliberálním zemědělským zákonům, které indický premiér Naréndra Módí protlačil v září loňského roku. V kontextu Módího autoritářské, nacionální a antisociální politiky je to další vládní krok, který stupňuje napětí v zemi a podněcuje hlasy volající po demisi kabinetu.
Zákony, o nichž je řeč, deregulují zemědělský sektor a otevírají ho velkým korporacím. Malí farmáři se tak mohou ocitnout ještě v prekérnější situaci než doposud. Už dnes jsou přitom počty sebevražd indických farmářů nesmírně vysoké – v roce 2019 jich bylo přes deset tisíc. Nová úprava například ruší garanci ceny plodin, čímž vzrůstá tlak na co nejnižší cenu produkce. Touha politiků jít na ruku velkým zemědělským korporacím a uvolnit prostor globálnímu trhu spustila nevídanou vlnu odporu nejen vůči vládě samotné, ale také vůči agrokorporacím a mezinárodním institucím typu Světové obchodní organizace a Mezinárodního měnového fondu.
Protesty se rozhořely v zemědělském státu Paňdžáb, kde místní farmáři začali s okupací železnic, mýtných bran a silnic u nákupních center, čerpacích stanic nebo tepelných elektráren. Hnutí se postupně rozšířilo do dalších indických států a dokázalo spojit názorově pestré skupiny od levicových odborů přes náboženské organizace po tradiční kastovní klany. Aktivisté od počátku používají celou řadu taktik: blokují domovy klíčových politiků, drží hladovky, zamezují jednání vlády – třeba tím, že rozkopou přistávací heliport – a blokují dálnice. Daří se jim kombinovat velké blokády kolem hlavního města se sérií menších demonstrací v dalších státech. Do protestů se tak podle odhadů zapojily stovky tisíc lidí. Důležitým momentem je, že se v nich angažují i ženy – například během Mezinárodního dne žen zorganizovaly protestní hladovku a přes dvacet tisíc se jich připojilo k demonstracím na okraji Nového Dillí.
V některých oblastech kolem Nového Dillí vytvořili farmáři během listopadových blokád prostor pro okupační tábory, které zabírají části města již skoro tři měsíce. Zúčastnění zde okamžitě vybudovali infrastrukturu komunitních kuchyní a vzdělávání. Vznikly zde knihovny, ošetřovny, probíhají filmové projekce či debaty a sdílejí se různé dovednosti. Lidé z okolních vesnic okupantům nosí potraviny a nabízejí sprchu a zázemí v jejich domácnostech. Systém vzájemné pomoci funguje i v místech bydliště protestujících – lidé se starají o pole sousedů a členů rodin, kteří vyrazili demonstrovat.
Díky intenzitě protestů zrušil v lednu Nejvyšší soud platnost zákonů a ustanovil čtyřčlennou komisi, která má situaci prozkoumat. Farmáři se však se členy komise odmítají setkat s argumentem, že většina z nich už dříve vystupovala ve prospěch úprav. I vláda se snaží s farmáři vyjednávat, ale zatím bezvýsledně. Protestující požadují úplné a trvalé stažení nových norem a odmítají slevit ze svých nároků. Očekávají přitom, že se protesty potáhnou ještě měsíce.