Internetový podnikatel a jeden z nejbohatších lidí na světě Jack Ma porazil světovou konkurenci, ale paradoxně ztratil podporu čínské vlády. Jak probíhala cesta prostého muže z lidu za úspěchem v brutálním podnikatelském sektoru a čím se nakonec znelíbil těm, kteří mu pomáhali zbohatnout?
Na konci loňského října zkritizoval čínský miliardář Jack Ma ve své přednášce v Šanghaji regulování finančních institucí, mentalitu zastavárenských bank a v neposlední řadě i čínskou byrokracii. Reakce z nejvyšších pater čínského státu přišla brzy a prostořeký podnikatel jednoduše zmizel. Úřady navíc jeho finanční skupině Ant Group odebraly přístup na čínskou burzu. Antimonopolní úřad si došlápl i na druhé Maovo podnikatelské dítě – Alibabu. Tato digitální korporace, která obhospodařuje půjčky, platby, investování či správu majetku a na jejímž on-line tržišti denně nakupují stamiliony lidí, dostala příkaz rozpustit se na jednotlivé divize.
Není divu, že ekonomičtí komentátoři v západních médiích spustili očekávanou lamentaci nad despotickým čínským komunismem, který neváhá kvůli své ideologii zadupat do země i vlastní podnikatelské zlaté vejce. S odvoláním na neznámé zdroje se poukazovalo přímo na prezidenta Si Ťin-pchinga, který měl mít osobní zájem na zkrocení nepohodlného zbohatlíka. I když se Ma nakonec po několika týdnech objevil na veřejnosti, na západním zobrazování Číny jako despotické diktatury omezující svobodné podnikání to nic nezměnilo. Přitom Jack Ma a jeho konglomerát Ant Group, jehož tržní hodnota se odhaduje na více než tři sta miliard dolarů, jsou produkty vládou podporovaného podnikání, jehož soutěživost a brutálnost nemají ve světě obdoby.
Na válečné stezce
Kai-Fu Lee, který pracoval jako expert ve službách Applu, Microsoftu či Googlu, jemuž pomáhal dobýt i čínský trh, a nakonec sám začal investovat do digitálních start-upů v Říši středu, ve své knize Supervelmoci umělé inteligence (2018, česky 2020) popsal čínský technologický byznys jako nejdrsnější podnikatelské prostředí na světě. Úspěšní byznysmeni jsou ti, kteří přežijí, a přežít znamená zlikvidovat všechny konkurenty. V kontrastu se Silicon Valley zde nápad neznamená automaticky záruku úspěchu, protože může být kdykoli ukraden. K běžným praktikám patří přetahování nejlepších pracovníků konkurenčních firem, financované rizikovým kapitálem a ovlivňované i ze strany čínské vlády. Nedílnou součástí podnikatelského boje je i srážení cen na absolutní minimum nebo cílené útoky na konkurenci, ať už prostřednictvím pomlouvačných kampaní, poškozováním majetku či formou udání na policii. Lee upozorňuje, že kopírování a imitace originálních produktů již nejsou hlavní zbraní na čínském trhu, nicméně plagiátorská éra pomohla zrodit současného flexibilního a predátorského ducha tamního byznysu.
Bytostným podnikatelským predátorem je i Jack Ma, inovátor, excentrik a charismatická hvězda internetového podnikání. Velkolepou říši totiž vybudoval na základě pět let trvající partyzánské války proti serveru eBay. Jen tři roky po založení jeho firmy přišel dar z nebes. Světová jednička elektronického obchodu vstoupila na čínský trh v roce 2002 s jasným cílem: nalákat na prosperující globální značku co největší množství čínských zákazníků. Zatímco eBay bez znalosti lokálních specifik dosadil na vedoucí funkce zahraniční manažery a centrálně řídil podnik z ciziny, Ma vsadil na zcela odlišnou strategii. Okopírované základní funkce eBaye bez ustání upravoval podle preferencí místních, aby získal přízeň nedůvěřivých čínských prodejců. Postupně začal stahovat čínské internetové tržiště na svoji stranu a nakonec donutil eBay z Číny odejít.
Éra digitálního kapitalismu
Ve světě digitálního podnikání není většího rozdílu než mezi adorovaným Silicon Valley a vnitročínským konkurenčním prostředím. Tvůrci zázraků z Kalifornie pocházejí z úspěšných a kvalifikovaných rodin, po absolvování kvalitního univerzitního vzdělání se ocitají v inspirativním prosluněném prostředí, kde se prolínají světy počítačových geeků a hippies, a vlastní projekt povyšují na poselství. Oproti nim stojí čínští podnikatelé, kteří pocházejí z rodin zdevastovaných politikou jednoho dítěte, což pro mnohé znamená nesmírný tlak faktu, že v budoucnu musí sami uživit své rodiče i prarodiče. Ani Jack Ma neprošel drilem elitních univerzit a nepyšní se zkušenostmi ze Silicon Valley. Potrhle působící muž odvedle vždy stavěl na své proklamované lidovosti a rád dává k dobru historku o tom, jak se po univerzitě ucházel o místo v nově otevřené pobočce KFC v jeho rodném městě a jako jediný ze čtyřiadvaceti zájemců byl odmítnut.
Nyní Jack Ma zažívá pomalý pád. Šestapadesátiletý bývalý učitel angličtiny již neokupuje pozici nejbohatšího Číňana – v posledních týdnech klesla hodnota jeho podílu v Alibaba Group o strmých jedenáct miliard dolarů. Čínská vláda se totiž v současnosti snaží regulovat svět financí, jehož divokou variantu a z ní vzešlé podnikatelské gladiátory sama pomáhala stvořit. Za to si vysloužila kritiku ze strany liberálních ekonomů, ale také tím udělala radost všem, kteří po ekonomickém kolapsu v roce 2008 volali po bankovních a finančních regulacích.
Zásah proti serveru Alibaba lze vnímat i jako svého druhu ekonomicky sebezáchovnou reakci. Zatímco tradiční model kapitalistické monopolizace trhu má svůj předobraz v požírání konkurence, konglomeráty ze světa umělé inteligence rostou díky principu „vítěz bere vše“. Lepší produkt totiž přináší díky prodejům více dat o spotřebitelích, což prostřednictvím algoritmů hlubokého učení vede k lepším produktům. Lepší produkty pak znamenají více uživatelů, další data a další zlepšení výrobků. Na konci stojí neustále rostoucí digitální monstrum, které kapitalizuje všechny druhy lidské činnosti a služeb a stává se reálnou konkurencí státu. A právě politická konkurence srazila Jacka Maa z ekonomického piedestalu.
Autor je sociolog.