Britský režisér Paul Greengrass, známý zejména filmovou sérií o Jasonu Bourneovi, natočil western. V příběhu o muži, který si vydělává čtením novinových zpráv, se vztahuje k fluidním, multietnickým kořenům Ameriky.
Ve své novince Zprávy ze světa Paul Greengrass poodstoupil od svých tradičně vypjatých a dynamických příběhů o agentu Jasonu Bourneovi a přinesl dvouhodinový průzkum multikulturních kořenů Spojených států amerických. Jeho nad očekávání poklidná jízda Divokým západem není nikterak sofistikovaným audiovizuálním esejem, ale prostou výpovědí o tom, že hranice mezi zájmeny my a naše jsou flexibilnější, než si myslíme.
Cesta mezi argumenty
V příběhu konfederačního kapitána Kidda (Tom Hanks), který pět let po konci občanské války putuje zpustošenými Spojenými státy, neexistuje nic jako jednoznačná identita. Jak ostatně dokazuje jeho setkání s osiřelou německou dívkou Johannou, která byla vychována původními Američany z kmene Kiowa. Nemluví anglicky, občas v její řeči probleskne němčina, jinak se s unaveným vojákem nedomluví. Dobrosrdečný muž se rozhodne dívku dopravit k její německé rodině přežívající na více než čtyři sta mil vzdálené farmě. Sám totiž koketuje s myšlenkou vrátit se domů do blízkého San Antonia a opustit potulnou práci mediátora – člověka, který putuje po Státech a na svých zastávkách pořádá veřejná předčítání novinových článků.
Už z takto opatrného popisu se ukazuje, že Zprávy ze světa jsou v první řadě road movie. Motiv cesty domů určuje celé vyprávění a postupně sbližuje dvě jinak nesourodé postavy. Diváky může odradit absence silnějšího jednotícího rámce a epizodická povaha putování ústřední dvojice. Jenže síla příběhu tkví v něčem jiném – v postupném představování fikční Ameriky pozdního devatenáctého století. Zprávy ze světa jsou velmi silný film-argument. Každá zastávka je konfrontací několika, povětšinou nejednoznačných hodnotových řádů uvnitř země rozpolcené válkou. Tu sestavujeme z fragmentů, záblesků, postav a jejich jednání. Prázdné pláně, prašná města, kruté stahování bizonů z kůže a písečné bouře nejsou kulisy, ale hlavní náplň světa. Konfederační vojáci přežívající pod dohledem Unie nejsou jen krvežíznivými zastánci otroctví, ale tvoří daleko různorodější množinu, do níž patří zločinci, rasisté, pragmatici, starostlivé ženy i unavení muži bojující z povinnosti, nikoli pro vlastní ideály.
Westernový infotainment
Při jednom ze svých čtení narazí Kidd na místnost plnou rozzuřených Jižanů pohoršujících se nad koncem otroctví a jeho reakce není agresivní nebo prvoplánově odmítavá. Naopak je zahrne odměřeným pochopením a – jako mediátor – postupně vysvětlí, že staré uspořádání se mění. Spolu se čtením zpráv tak poskytuje i vysvětlení společenských změn. Jiný způsob řešení musí zvolit, když jej konfrontují bandité zajímající se o mladou Johannu. Tam Greengrass rozehrává dlouhou šachovou partii s kolty. Odlišné řešení vyžaduje zastávka v radikální uzavřené komunitě, která je odhodlána vyhladit původní Američany, Afroameričany i přistěhovalce z Německa. Hanksova postava se zdá možná až příliš dobrosrdečná a neproblematická, ale dobře slouží svému účelu: zprostředkovává. Záměrně jsem zvolil slovo mediátor – jednak je Kidd součástí mediálního průmyslu, jednak stojí uprostřed, spojuje a řeší spory. Nakupuje noviny a jako kurátor vybírá články, které lidem v různých městech přečte. Tato – na první pohled pouťová – atrakce připomíná dnešní personalizaci zpráv, Kidd funguje jako algoritmus, ovšem s empatií. Možná nejpřesněji jeho činnost vystihuje výraz morální infotainment. Čtení zpráv se stává gradující podívanou, informace jsou kompilovány do narativních oblouků a vybírány tak, aby povzbudily posluchače.
Johanna plní podobnou roli, jen na úrovni národní identity. Nabízela by se otázka, proč tuto úlohu neztvárnila původní Američanka. Ale právě obsazení německé herečky Heleny Zengelové, která zde překonává svůj výkon z filmu Narušitel systému (Systemsprenger, 2019), přidává další významovou vrstvu. Johanna, jakkoli původem Němka, je bytostně přesvědčena o své příslušnosti ke kmeni Kiowů. Stává se zosobněním fluidity a nepodchytitelnosti konceptu identity. Stojí v jasné opozici k bohatým a mocným nacionalistům, kteří svou identitu považují za jednoznačně vymezenou a na základě toho podnikají etnické čistky. Označení Američané je ve Zprávách ze světa relativizováno a komplikováno. Obnažují se tím jeho multietnické a multikulturní kořeny, které jsou neustále součástí nejrůznějších konfrontací. A ačkoliv může poněkud předvídatelný konec příběhu působit lacině, lze ho chápat i jako příslib dialogu, který překračuje tyto umělé hranice.
Amerika jako koncept
Na Greengrassově snímku je fascinující jeho tlumenost. Frenetické a divácký tep stupňující montáže typické pro bourneovky ustoupily delším a klidnějším záběrům. Zpomalení určuje náladu filmu, ale rozhodně nejde o žádný velký stylistický skok. Ruční kamera pořád dominuje vypjatým situacím a přenáší dramatické napětí do konstantních, ale drobných pohybů rámu. Nuancované posuny dynamicky zprostředkovávají všudypřítomnou tenzi. I střihač William Goldenberg věrně rozvíjí rapidnější střih Greengrassova dvorního spolupracovníka Christophera Rousea. Už nejde o tak radikální práci s prostorem jako v režisérových předchozích filmech, ale pořád si můžeme všímat pravidelného vsouvání rytmických střihových sekvencí.
Možná nejblíže mají Zprávy ze světa ke Greengrassovu předchozímu titulu pro Netflix, snímku 22. července (22 July, 2018). Nejde o napínavou a strhujícím způsobem vyprávěnou podívanou, jakou byly filmy Jason Bourne (2016), Kapitán Phillips (Captain Phillips, 2013) nebo Let číslo 93 (United 93, 2006), ale spíše o odměřenější dialog se společností. Zatímco ve snímku 22. července stálo postbreivikovské Norsko tváří v tvář konceptu spravedlnosti a pomsty, teď je ve středu pozornosti Amerika. Ne však jako stát, ale jako koncept. Fluidní a inkluzivní národní koncept, kterým původně byla a možná jednou zase bude.
Autor je filmový publicista.
Zprávy ze světa (News of the World). USA 2020, 118 minut. Režie Paul Greengrass, scénář Paul Greengrass, Luke Davies, kamera Dariusz Wolski, střih William Goldenberg, hudba James Newton Howard, hrají Tom Hanks, Helena Zengelová, Michael Covino, Fred Hechinger, Neil Sandilands ad. Premiéra 10. 2. 2021 (Netflix).