Čerstvý dokument Osvoboďte Britney Spears je nejnovějším přírůstkem k nedávné vlně filmů věnovaných ženským popovým hvězdám. Všechny tyto snímky podávají zprávy o tom, jak jsou zpěvačky vykořisťované hudebním průmyslem i svým okolím.
Tvůrci věnují pečlivou práci zpětnému analyzování tehdejší celospolečenské situace. Foto Red Arrow Studios
Dokumentární snímek Osvoboďte Britney Spears z produkce deníku The New York Times reflektuje kariéru a životní pády slavné americké zpěvačky. Ty vedly až k nucenému opatrovnictví, jehož se ujal otec popové princezny, který již více než dekádu spravuje veškerý její majetek a finance. Na kontroverzní kauzu reagovalo hnutí #FreeBritney, v jehož rámci projevují zpěvaččini fanoušci i široká veřejnost podporu v boji za její osamostatnění a svéprávnost. Téma opatrovnictví však není tím nejpodstatnějším, co dokumentární snímek přináší. Ostatně svědectví samotné Britney Spears se tvůrcům nepodařilo získat, a v mnoha rovinách tak možná přinášejí nepodložená tvrzení. Daleko zajímavější je, jak film pomyslně navazuje na sérii obdobných projektů z posledních let, jako byly dokumenty od Netflixu Gaga: Five Foot Two (rež. Chris Moukarbel, 2017) a Miss Americana (rež. Lana Wilson, 2020) nebo aktuálně vysílaná série Demi Lovato: Dancing with the Devil (rež. Michael D. Ratner, 2021) na platformě YouTube Originals. Ve všech případech se jedná o otevřené zpovědi globálně populárních hvězd, které ale nabourávají obecně vžitou představu hýčkaných idolů pro teenagery. Poruchy příjmu potravy, duševní onemocnění, závislosti na alkoholu i drogách nebo sexuální zneužívání rozhodně nejsou témata ze života hudebních superstar, o kterých bychom v devadesátých letech a na přelomu milénia byli zvyklí číst na stránkách časopisu Bravo. Zpěvačky, které se transformovaly z předobrazu hvězdiček pro dospívající posluchače do rolí respektovaných a vyzrálých umělkyň, dnes chtějí své příběhy vyprávět samy. A neposlouchá se to vždy snadno.
Panenství a psychické problémy
Ocitáme se v druhé polovině devadesátých let, kdy světu pop music kralují především boy bandy typu Backstreet Boys nebo ’N Sync a sólové ženské interpretky velké koncertní haly nevyprodávají. Jakožto bývalá star Disneyho impéria však Britney Spears nečekaně zaboduje s hitem …Baby One More Time. V odvážném kostýmku školačky a s textem obsahujícím výrazný sexuální podtext dává rychle zapomenout na image holky odvedle z malého města a s křesťanskými kořeny. Hned zpočátku své mezinárodní kariéry je naopak výrazně sexualizovaná a téma jejího panenství je přetřásáno napříč mediálním světem. Jak ale dokument Osvoboďte Britney Spears zdařile reflektuje pomocí archivních materiálů, nejde ani tak o koncepci živenou zpěvaččiným managementem, jako spíše o všeobecně přijímaný společenský konstrukt. Například v nechvalně proslulém rozhovoru, kdy se jí moderátor televizního pořadu ještě coby malého děvčátka ptá, jestli už má chlapce, jako by předurčil perspektivu, z níž na ni bude po zbytek kariéry nahlíženo.
Jakkoli může být dokument plný mluvících hlav – od zpěvaččiny bývalé asistentky přes paparazzi až po fanoušky, jejichž výpovědi nemusejí být vždy relevantní – vnímán jako tendenční, tvůrci věnují poměrně pečlivou práci zpětnému analyzování doby a tehdejší celospolečenské situace. Jako by reflexe života Britney Spears nevypovídala ani tak o ní samotné, jako spíše o americké společnosti. Na jejím vztahu se zpěvákem Justinem Timberlakem v počátcích kariéry lze například trefně demonstrovat dobově akceptovanou misogynii, obzvláště po jejich mediálně sledovaném rozchodu, kdy se k ní upřela veškerá negativní pozornost. Justin Timberlake v písni Cry Me a River akcentoval své strádání a bolest z rozpadu vztahu a sympatie veřejnosti se přelily na jeho stranu. Nejčastější otázky se týkaly toho, zda skutečně připravil svou expartnerku o panenství a kolikrát s ní měl sex. Tlak a veřejná hana, kterým je následně Britney Spears vystavena, jenom podporují její narůstající psychické problémy. Zpěvačka často na veřejnosti pláče, a to i při poskytování rozhovorů. Z dnešního pohledu je až fascinující, jak rychle se začal pečlivě budovaný mediální obraz talentované umělkyně rozpadat, zatímco pochybní manažeři a bulvár na této destrukci dál vydělávali. Až archetypální příběh blondýny v nesnázích byl rozhodně atraktivnější než téma narušeného duševního zdraví, se kterým se zřejmě musí Britney Spears vypořádávat dodnes.
Tanečky s ďáblem
Britney Spears nebylo umožněno, aby svůj příběh prozatím otevřeně vyprávěla sama, ale jsou tu další zpěvačky, kterým se to díky vlivu sociálních sítí a streamovacích služeb povedlo. Aktuálně velmi diskutovaná dokumentární minisérie Demi Lovato: Dancing with the Devil líčí další varovný příběh bývalé dětské hvězdy studia Disney, která od poměrně útlého věku bojovala se závislostí na alkoholu a drogách. Po několikaletém boji za střízlivost ale nastal v jejích necelých pětadvaceti letech psychický kolaps, který vedl až k předávkování, jehož následkem utrpěla tři mrtvice a srdeční infarkt. Byť se opět jedná o standardní americkou dokumentární produkci, v níž se stříhá mezi výpověďmi jednotlivých narátorů a záběry ze zákulisí posledního zpěvaččina turné, seriál je silný především ve své výpovědní hodnotě. Demi Lovato tu sama výmluvně popisuje to, co v Osvoboďte Britney Spears absentuje: autentickou zkušenost umělkyně, na kterou je od dětství, mimo jiné i vlivem dysfunkčního rodinného zázemí, vyvíjen nepřiměřený tlak, ať už se týká její kariéry, zevnějšku nebo vztahů. O patologické snaze hudebního průmyslu transformovat zpěvačky s každým dalším albem do nové image (což je taktika, která se u kariér mužských interpretů neuplatňuje) už loni pojednával film Miss Americana, věnovaný Taylor Swift, a téma psychických obtíží spojených s dospíváním v showbyznysu před pár lety otevřela Lady Gaga ve svém dokumentu Five Foot Two. Pro všechny tyto dokumentární projekty je příznačné, že poskytují filmařům exkluzivní přístup do jinak zapovězeného soukromí známých hvězd, pečlivě střeženého manažery a PR pracovníky hudebních vydavatelství. Zpěvačky se na dokumentech zároveň velmi často podílejí i jako producentky.
Lidé, které nepotřebujete
Pryč jsou zřejmě doby, kdy dokumentární filmy o osobnostech populární hudby sloužily pouze jako marketingový nástroj pro podpoření nového alba či turné, povětšinou upozorňující hlavně na to, jak daná interpretka či interpret tvrdě pracují a jak milují své fanoušky.
U Osvoboďte Britney Spears i dalších podobných dokumentů se jako leitmotiv vrací téma boje za emancipaci vlastních kariér a nezávislost. Vykořisťování umělců velkými studii, případně vlastní rodinou, je sice staré snad jako showbyznys sám, ale díky vlivu sociálních sítí, rychlejší komunikaci s fanoušky a existenci platforem, jako jsou Spotify či iTunes, jež zajišťují snadnější přístup k tvorbě daného umělce, se rozložení sil proměňuje. Díky tomuto současnému trendu se zároveň rozplývá vize o naivních popových princeznách. Naopak všechny jmenované dokumenty prezentují své protagonistky jako komplexní a umělecky velmi vyzrálé osobnosti, a jak říká sama Britney Spears v jednom z rozhovorů z počátků kariéry: ,,Musíte mít kontrolu nad tím, co děláte, jinak se na vás nalepí lidé, které nepotřebujete.“
Autor je filmový publicista.
Osvoboďte Britney Spears (Framing Britney Spears). USA 2021, 74 minut. Režie Samantha Starková, kamera Emily Topperová, střih Geoff O’Brien, hudba John E. Low. Dostupné online na Voyo.