Mezi odlivem myšlenky a přílivem
snu mám minutu věčnosti na sbírání
metafor.
Ale než se mi podaří shýbnout se pro první
z nich, zalije mě vlna a zmocní se mě zmatek.
O něco později se probouzím, protože slunce
mi strká prsty do očí. Moc si toho nepamatuji.
V pravé kapse mám kamínek, v levé medúzu,
v ústech – písek.
Báseň v překladu Jiřího Červenky vybrala Michaela Velčková