Přeložil Jan Machej
Runa 2022, 160 s.
Diktatury jsou častým námětem hispanoamerické literatury. V menšině jsou nicméně díla psaná z perspektivy utlačovatelů – a právě takový pohled nabízí novela Martína Kohana. Děj se odehrává 10. června 1978, epilog 30. června 1982. Jde o data dvou zápasů na mistrovství světa ve fotbale, kdy Itálie porazila Argentinu. Jsou to ale také dva výseky z temné epizody argentinských dějin, kdy v zemi vládla vojenská diktatura a armáda se podílela na mučení politických odpůrců režimu. Hlavním hrdinou a vypravěčem je mladý branec, který dělá řidiče významnému vojenskému lékaři. V osudný den shání svého představeného, který má zodpovědět otázku, od jakého věku je možné mučit dítě. Nejde přitom o nadsázku. Mezi oběti režimu patřily i děti, těhotné ženy či invalidé. Epilog nás zavede do doby po konci války o Falklandy, kdy se u moci střídá jeden exponent vojenského režimu za druhým. Na konci prvé části prorokuje mučená žena hrdinovi výčitky svědomí, ale nic takového brance netrápí. Utrpení tisíců lidí se stává nechtěnou vzpomínkou, jež často nemůže být zpřítomněna ani hroby umučených, kteří jsou oficiálně pouze pohřešováni. Kniha Dvakrát červen je výjimečná díky literárnímu zpracování tématu. Kromě hlavního hrdiny v ní vystupují další dva hlasy: první, anonymní, popisuje útrapy mučené ženy, která porodí ve věznici; druhý je zcela odosobněný a podává suchý výčet informací o argentinské fotbalové reprezentaci. Drastické situace jsou tak postaveny naroveň podrobnostem o fotbalovém utkání.