eskA2látor 2

„Věřte mi, že jsem nikdy nechtěla volit mezi tenisem a rodinou. Nemyslím si, že je to fér. Kdybych byla chlap, tohle bych psát nemusela, protože bych jen hrála a vyhrávala, zatímco by moje žena věnovala fyzické úsilí rozšiřování naší rodiny. Nechápejte mě špatně – jsem ráda ženou a milovala jsem každou vteřinu svého těhotenství (…) Tento měsíc mi ale bude 41 let a něčeho se vzdát musím.“ Tenistka Serena Williams se rozhodla dát sbohem sportu, pro který možná udělala více než on pro ni. Držitelka třiadvaceti grandslamových titulů nyní končí z prostého důvodu: nedokáže být skvělou tenistkou a zároveň dobrou matkou. Přitom už její návrat na kurty po porodu se podobal zázraku. Po císařském řezu, plicní embolii, s poporodními depresemi a v době, kdy ještě kojila, se americká tenistka dokázala ještě čtyřikrát dostat až do grandslamového finále. A definitivní sbohem dá tenisu až po letošním podzimním US Open. Pro mnohé Williams představuje jednu z nejlepších sportovkyň historie, pro další osobnost, která dokázala v typicky mužském sportu vydobýt stejné odměny pro obě pohlaví. Pro někoho je „self­-made“ profesionálkou, která se jako jediná sportovkyně dokázala prodrat mezi stovku nejlépe placených sportovců, pro jiné zůstává produktem bláznivé výchovy a ženou multimiliar­dáře, který založil reddit.com. Historie si ji ale bude pamatovat především jako černošku, která svou vůlí, výkonem a chováním naprosto rozmetala stereotypy vládnoucí ve sportu, který se s až nechutnou hrdostí stále hlásí k přízvisku bílý.