„Jednoduché věci, jako je přestat se dívat na televizi, odmítnout bezduchou konzumaci, zapojit pozitivní myšlení, naučit se číst a psát a naučit se kriticky myslet, patří k nesčetným způsobům, jak můžeme praktikovat lásku, onu lásku, která dokáže vyléčit naše zraněné duše.“ Bell hooks byla černoška, feministka, pocházející z velmi chudé rodiny žijící na americkém segregovaném maloměstě. Když mluvila k černým, nevylučovala bílé. Když jednou knihou oslovila ženy, v druhé hovořila s muži. Byla empatická vůči chudým, její recept na uzdravení americké společnosti ale nenechával stranou ani bohaté. Nezůstával však ani u osobní zodpovědnosti, která měla být spíš tou nejsnazší cestou jak spolupracovat na společném díle – za hlavní hybatele společenské změny považovala společenská hnutí. Předpokladem pro jejich úspěch je podle bell hooks odmítnutí jakýchkoli forem nadvlády a s ní spojeného násilí: „Hnutí za občanská práva změnilo společnost ve Spojených státech, protože bylo zásadně zakořeněno v etice lásky.“ Je proto opravdu škoda, že do češtiny žádná z jejích desítek knih zatím nebyla přeložena. Dluh se snažíme začít splácet alespoň úryvkem z Feministické teorie, která je jednou z autorčiných prvních knih. Slovensky vyšla útlá publikace Feminizmus do vrecka, s jejíž překladatelkou Janou Juráňovou jsme si povídali i tom, jak těžké bylo pracovat s radikálním stylem bell hooks. A pokud by někoho otázky vztahu politiky, společenského uspořádání a lásky nezajímaly, přinášíme i jedno téma, které je aktuální pro všechny bez rozdílu: o postojích české veřejnosti k očkování proti covidu i klimatické změně se sociálním psychologem Janem Krajhanzlem hovořil Lukáš Rychetský. Odmlouvejte a mějte se rádi!