Fosilní korporace se už více než třicet let snaží ovlivnit agendu klimatické politiky. Mají také stále větší vliv na průběh klimatických konferencí, které OSN pořádá každý rok na konci listopadu. V průběhu let se jim dařilo brzdit kroky k řešení klimatické krize a celou agendu ochrany klimatu vykostit. Příkladem může být slavná Pařížská dohoda, v níž nenajdete ani zmínku o fosilních palivech, která jsou hlavní příčinou klimatické krize.
V posledních letech ovšem korporace namísto házení klacků pod nohy přicházejí se zdánlivě ekologickými řešeními, jimiž hodlají i nadále převracet klimatickou agendu ve svůj prospěch. Případy tzv. greenwashingu, kdy se korporace snaží lakovat na zeleno vlastní špinavý byznys, přibývá.
Kdybych chtěl někdy vymyslet parodii na greenwashing, určitě by nevypadala jako největší tuzemská byznysová konference s názvem Green Deal Summit. Přišlo by mi to totiž přehnané. Konferenci uspořádaly Hospodářské noviny 26. září ve spolupráci s Evropskou komisí, zástupci vlády a fosilními korporacemi, z nichž některé patří k těm historicky největším viníkům klimatické krize.
Hlavním partnerem konference je firma Shell, která má na triku řadu klimatických zločinů. Mezi nejhorší jistě patří totální zničení delty Nigeru těžbou ropy a justiční vražda nigerijského aktivisty Kena Saro-Wiwy. Z hlediska historických emisí se řadí k firmám, které vypustily nejvíc CO2, a do budoucna plánuje i nadále rozšiřovat těžbu plynu.
Mezi generálními partnery je i ČEZ, jenž se výrazně podílel na devastaci severních Čech těžbou hnědého uhlí a provozoval řadu uhelných elektráren. Komerční banka zase loni poskytla několikamiliardovou půjčku společnosti EPH Daniela Křetínského, který patří k největším fosilním baronům v Evropě. Automobilka KIA pro změnu ve velkém vyrábí SUV automobily, které jsou druhou největší příčinou růstu emisí v posledních deseti letech.
Nad konferencí o klimatu pořádanou znečišťovateli bychom mohli mávnout rukou, pokud by jejich agendu nelegitimizovalo hned několik významných institucí české veřejné debaty. Předně ji pořádají Hospodářské noviny (HN) a mediálním partnerem je Česká televize (ČT), která dodala moderátorku Světlanu Witowskou. Korporátní agenda tak získala dobré mediální pokrytí, které ale zároveň dost poškozuje relevanci ČT a HN, jež dosud poměrně solidně a nezaujatě informovaly o problematice klimatické krize.
Na konferenci vystoupili také tři zástupci vlády. U ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely se taková účast dala očekávat, jelikož ve vládě stejně jako jeho předchůdci hájí zájmy velkého byznysu. Proč ale agendu korporátních špinavců legitimizuje ministryně životního prostředí Anna Hubáčková a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, to už mi hlava nebere. Navrch se celá událost konala na akademické půdě v prostorách pražské UMPRUM. Obvyklí moralisté požadující neutralitu a nepolitičnost akademického prostředí tentokrát zůstali ticho.
Není divu, že přímo na místě protestovali zástupci ekologických organizací sdružených v Klimatické koalici stejně jako studenti a studentky UMPRUM. Historie totiž jasně dokládá, že korporace klima nezachrání. Média i akademické instituce by místo legitimizování korporátní agendy měly odhalovat její skutečnou motivaci. A politici, pokud opravdu jednají ve veřejném zájmu, musí vůči nadvládě fosilních korporací přímo zasáhnout.