Slušnost, pravdomluvnost a respekt k úspěšným, to jsou často opakované pětikoaliční ctnosti – aspoň dokud nejde o nejvyšší ústavní funkci. Kromě vlažné podpory tří liberálních kandidátů tak tentokrát vládní koalice začala s kampaní proti levicovému uchazeči o funkci hlavy státu Josefu Středulovi. Anonymní hoax provládního satirického účtu o odborářově údajném čtyřsettisícovém platu sdílela kromě obvyklé trollí farmy třeba Miroslava Němcová. Nepomohlo ani Středulovo ujištění, že jeho reálný výdělek je čtvrtinový a neliší se od mzdy běžného vedoucího v korporátu. Navíc – na rozdíl třeba od platu Němcové – se na něj skládají jen ti, kdo o činnost odborů stojí. Pověst muže, který chce zastupovat chudé a sám si dovolil chudý nebýt, je systematicky přiživována dál. Když jde o správnou věc, hodí se i prostředky obvykle připisované druhé straně: fake news a brnkání na nízké pudy. Zatím nevíme, jakým prezidentem by Středula byl. Zato ale vidíme, že ve vysoké politice je slušnost někdy jen výsměch v saku.