Snad všem čínským médiím dominují zprávy o zimní olympiádě. Ačkoli čestné místo na předních stranách zaujímá Si Ťin-pching, jak už je během jeho éry zvykem, i generální tajemník zde vystupuje v kontextu olympijských her. Jde o vrcholnou politickou událost, která má za cíl vylepšit image pořadatelské země. V případě ČLR to platí mnohonásobně. I proto přípravy na pekingské hry doprovázela roky trvající masivní propagandistická kampaň, což se projevilo i v České republice, když se Jaromír Jágr stal ambasadorem čínského hokeje, či při návštěvě hokejového týmu, s nímž nechtěl nikdo hrát. Titulky novinových článků tak oslavují konkrétní úspěšné sportovce i technologické řešení organizace her nebo zdůrazňují výjimečnost Pekingu coby jediného města v historii, které pořádalo olympiádu dvakrát v tak krátké době (letní hry tu proběhly v roce 2008).
Čínské vedení využilo příležitosti sportovního svátku také pro sérii setkání s politickými lídry, kteří do Pekingu dorazili, a tisková agentura Nová Čína vydala 8. února článek, jenž schůzky shrnuje. Čestné první místo dostalo setkání se „starým přítelem“ Vladimirem Putinem, s jehož Ruskou federací podepsala ČLR nové strategické dohody včetně dalšího kontraktu na dodávku plynu a ropy. Si a Putin se spolu navíc vyfotili bez roušek, zatímco s ostatními státníky má čínský prezident fotografie pouze v rouškách. K evropskému politickému bojkotu Pekingu 2022 se nepřidali například srbský prezident, lichtenštejnský kníže nebo polský prezident Andrzej Duda, který v Číně jednal o dovozu polských zemědělských produktů. Po setkání generálního tajemníka s argentinským prezidentem, jenž vyjádřil podporu čínským nárokům na Tchaj-wan, přinesla čínská televize vyjádření čínské ambasády v Londýně, že ČLR podporuje argentinský nárok na Malvíny (Falklandy). To samé zopakoval podle on-line verze Lidového deníku také jeden z mluvčích čínského ministerstva zahraničí. Argentinský prezident při příležitosti schůzky také podepsal dohodu o vstupu do iniciativy Pás a cesta. Celkem do Pekingu podle Nové Číny dorazilo kolem 170 představitelů zhruba sedmdesáti států.
Poslední relativně svobodné čínské médium, investigativní časopis Cchaj-sin, vydalo v průběhu prvního únorového týdne sérii pěti článků popisujících vzestup a pád v Česku dobře známého zmizelého předsedy společnosti CEFC Jie Ťien-minga, který mimo jiné působil jako zvláštní poradce prezidenta Miloše Zemana. Cchaj-sin rozebírá Jiehův podvodný byznys, který CEFC skrze uměle vytvářený obrat vynesl mezi pět set nejbohatších firem světa, vazby na čínskou armádu, paramilitární lidovou ozbrojenou policii a další nejasnosti. Doslova se zde píše, že Jie „za sebou nechal černou díru dluhů v řádech stovek miliard“. Časopis se Jie Ťien-mingovi věnoval už v minulosti, také se mu podařilo s tajemným předsedou (Jie používal tři jména a dvě různá data narození a nikoho k sobě příliš nepouštěl) udělat dva rozhovory. Když na začátku roku 2018 Jie zmizel, vydal Cchaj-sin o tehdy ještě úspěšném podnikateli rozsáhlý článek, který byl ale záhy zcenzurován a smazán. Série vychází v reakci na nové skutečnosti odhalené v prvním dílu seriálu Nulová tolerance z dílny oddělení propagandy Ústřední disciplinární komise, jehož obsah naznačuje, že oficiálním důvodem Jieho zmizení bylo uplácení provinčního tajemníka a ředitele banky, kvůli čemuž je doposud vyšetřován. I tak ale stále nevíme, kde je Jie držen a z čeho přesně je obviněn. Série článků nejspíše nebude mít příliš velký dosah, jelikož vloni ústřední orgány ČLR zakázaly zpravodajským webům a syndikačním platformám obsah Cchaj-sinu přebírat. Zatím ale stále nezakázaly časopis vydávat.
Oslavy svátku jara v podobě čínského nového roku jsou významnou rodinnou záležitostí. Pro Číňany jsou ještě důležitější Vánoce pro Evropany, jelikož jde v případě stovek milionů lidí pracujících ve vzdálených provinciích o jednu z mála příležitostí vidět se s rodinou. To se zvláště mezi chudšími vrstvami týká i rodičů, kteří zanechají děti v péči babičky či dědečka a jdou pracovat do vzdáleného města, aby celou rodinu aspoň nějak uživili. Proto jsou oslavy svátku jara také každoročně největší lidskou migrací na světě. Rychlost šíření koronaviru v lednu a únoru 2020 souvisela i s tím, že se mnoho obyvatel Wu-chanu rozjelo za svými rodinami na oslavy nového roku. Tehdy místní úřady zasáhly až v době, kdy byly miliony lidí v pohybu, někdy dokonce už na jiných kontinentech. Není tedy divu, že když se teď Číňané z rodných měst a vesnic vracejí do místa bydliště, mají čínské úřady znovu obavy z šíření viru. Navíc v době pořádání olympijských her. Stranické Beijing News přinesly 9. února reportáž z tiskové konference hygienických a zdravotnických orgánů ke koronavirovým opatřením. Ta se týkají primárně nákazových ohnisek, jež se označují jako středně a vysoce rizikové zóny. Platí v nich přísný lockdown a nedoporučuje se do nich vstupovat ani je opouštět. Pokud by lidé přece jen měli závažný důvod k odjezdu z takové lokality, musí mít nejdéle dva dny starý negativní test. Čína nadále pokračuje v politice nulové tolerance ke koronaviru, která se projevuje především tvrdými lockdowny a restrikcemi pohybu. Podle disciplinární komise ovšem také v souvislosti s pandemií roste politická korupce. Oficiální čísla jsou nicméně ve srovnání s těmi českými naprosto zanedbatelná, a to i navzdory olympiádě.