„Příroda má klíč, jak si s budoucností poradit, pokud ji necháte pracovat,“ říká lesník Jiří Nohel v souvislosti s kůrovcem sežranými českými lesy. Je jedním z odvážných průkopníků, kterým současnost dává za pravdu. Bezprecedentní kůrovcová kalamita posledních let totiž ukázala, že hospodaření, které vnímá les především jako výrobnu dřevní hmoty, nebude s postupem klimatických změn fungovat. Alternativní metody, které nechávají daleko větší prostor přirozeným procesům, přitom nejsou v historii lesnictví žádnou novinkou. Jen vyžadují kvalifikovanější a soustavnější práci hajných a revírníků i lesních dělnic a dělníků než klasické smrkové monokultury. Potřeba nového pohledu na lesy se ovšem týká také politiků a vlastně celé veřejnosti. I proto se v Ádvojce k tématu lesa a lesnictví vracíme už po dvou letech. Od Jaromíra Bláhy a Lukáše Tůmy se dozvíte, proč nutně potřebujeme nový zákon o lesích. Lumír Dobrovolný nás vezme na exkurzi do Školního lesního podniku Křtiny, spadajícího pod Mendelovu univerzitu. Hovořili jsme s ním o slovinském „freestyle“ lesnictví i o tom, proč studenti s alternativním přístupem narážejí v praxi na odpor. A Ivana Vašíčková vysvětluje, jak výzkum pralesů napomáhá boji s klimatickou změnou a co všechno se dá vyčíst z letokruhů. Jisté je, že změna klimatu nemůže být omluvou pro to, že stávající způsob lesního hospodaření nefunguje. Naopak, novým podmínkám se musíme co nejrychleji přizpůsobit – a nejen v lesnictví!