Stejně jako sdělovací prostředky na Západě také arabská média věnovala v uplynulých týdnech mimořádnou pozornost válečnému dění na Ukrajině. Postoje arabských komentátorů se pohybují na široké škále od jednoznačného odsouzení ruské vojenské agrese až po ty sympatizující s Putinovým režimem, jejž chápou jako hráz proti rozpínavému západnímu imperialismu. Spojujícím prvkem řady komentářů je poukazování na dvojí metr, který uplatňují západní země ve vztahu k válečným uprchlíkům, dodržování mezinárodního práva či bezpečnostním požadavkům jednotlivých států. Rusko tak často není nahlíženo jako jediný viník současné situace. Mezi zajímavé příspěvky k ukrajinskému tématu patří úvaha palestinského intelektuála Nizára Badrána publikovaná 21. března v panarabském deníku al-Quds al-Arabí a nazvaná Válečné lekce pro Orient a Západ. Badrán poukazuje na skutečnost, že si Evropané po druhé světové válce zvykli na mír jako na cosi zcela samozřejmého. Evropský projekt, který následoval nejstrašnější vojenský konflikt v dějinách lidstva, se ovšem začal zadrhávat, byl terčem kritiky a v řadě evropských zemí v posledních letech rostly nacionalistické až secesionistické tendence. Aktuální válka dle palestinského autora nastolí zcela opačný trend volání po jednotě, důrazu na vojenskou spolupráci a posílení NATO, do něhož pravděpodobně vstoupí i některé dosud neutrální státy. Dříve nemyslitelná změna v přístupu Německa ve vztahu k armádě a investicím do ní je v tomto ohledu signifikantní. Západ dosud jednoznačně kladl své ekonomické zájmy před politické principy a přehlížel porušování pravidel ze strany řady zemí. Rusko se, jak ukázala invaze do Gruzie i události na Ukrajině v roce 2014, chovalo dlouhodobě jako agresor a Putin utužoval svoji diktaturu – reakce západních států byla nicméně velmi nedůsledná. Badrán se domnívá, že současné dění zapůsobí jako budíček a politické principy budou nově hrát prim nad ekonomikou. Jakkoliv to zní utopicky, existují reálné snahy o vybudování globálního ekonomického systému založeného na zodpovědném vládnutí a respektu k lidským právům. Pokud jde o region Blízkého východu, Západ dlouhodobě přehlížel řadu bezpráví, ať už jde o okupaci palestinských území či brutální ruské vojenské angažmá v Sýrii. Na mladých, reformně naladěných Arabech je, aby na toto pokrytectví vytrvale upozorňovali. Je nezbytné, aby globální Sever a Jih začaly kooperovat a aby bohaté země pochopily, že vláda demokracie a lidských práv v rozvojovém světě je i v jejich zájmu, soudí Nizár Badrán.
V arabských médiích se rovněž objevují spekulace ohledně výsledku ruské invaze na Ukrajinu. Jednou z nich je článek egyptského akademika Hasana Abú Táliba z 22. března uveřejněný na stránkách listu aš-Šarq al-Awsat a nazvaný Válka na Ukrajině: drtivé ztráty a obtížné řešení. Egyptský politolog kritizuje unáhlený západní optimismus spojený s neúspěchy ruské armády. Narativ hlásající totální válečné fiasko Rusů je dle jeho názoru lichý a ignoruje fakt, že Ukrajinci jsou v defenzívě a řada jejich vojenských objektů byla zničena. Putinovi se víceméně daří naplňovat cíl, který deklaroval, a pomalý postup ruských pozemních jednotek na tom nic nemění. Ukrajinské ztráty každým dnem narůstají, a pokud nedojde k rychlé dohodě, situace se bude dále zhoršovat. Jsou zde miliony ukrajinských uprchlíků, miliony vnitřně vysídlených a jejich počty porostou. Ukrajinu i sousední země čekají v příštích letech velké problémy. Abú Tálib se domnívá, že západní snaha zlomit Rusko bezprecedentními sankcemi bude mít jen dílčí úspěch, přičemž sportovní, kulturní či mediální bojkot všeho ruského naopak může většinu Rusů utvrdit v putinovském narativu o inherentním západním nepřátelství vůči ruské civilizaci. Přes výrazné ztráty na ruské straně není představitelné, že by se Putin stáhl bez dosažení svých cílů, tedy ukrajinské „neutrality“, nečlenství v NATO a akceptace anexe Krymu. Podle Táliba může být otázka separatistických republik na Donbasu předmětem jednání, přičemž je představitelná jistá forma autonomie v rámci ukrajinského státu.
Z komentářů, jež otevřeně straní Rusku, lze zmínit článek Muhammada Júsufa al-Azízího z 22. března pro egyptské noviny al-Ahrám, nazvaný Ukrajinská válka odhazuje fíkový list. Konflikt na Ukrajině dle egyptského komentátora naplno odhalil západní pokrytectví a dvojí metr, pokud jde o uprchlíky, lidská práva a ozbrojené opoziční skupiny. Mediální propaganda ve Spojených státech i dalších západních zemích jede na plné obrátky. Azízí si válku nepřeje, ale zároveň se domnívá, že Rusko nemělo jinou možnost. Američané pod záminkou obrany své národní bezpečnosti napadli Afghánistán a Irák a vedli takzvanou válku proti terorismu, který v osmdesátých letech sami pomáhali stvořit. Když se naopak Rusko cítí ohroženo přímo na svých hranicích, upřeli mu právo na reakci a ještě před začátkem konfliktu poskytli Ukrajincům rozsáhlou vojenskou pomoc. Tragédie ukrajinských uprchlíků je nezpochybnitelná, ale přístup Západu k Ukrajincům ve srovnání s postojem vůči uprchlíkům z Blízkého východu poukazuje na pokrytectví a rasismus západní společnosti. Egyptský autor vypočítává i další prohřešky západních států, které dle jeho názoru současná válka osvětlila. Podle Azízího nezbývá než doufat, že se Arabové konečně ponaučí a začnou pracovat na vlastní soběstačnosti a nezávislosti.