Činoherní studio, Ústí nad Labem, psáno z reprízy 7. 6. 2023
Režisér Michal Hába rozhodně nepatří k tvůrcům, kteří by se příliš drželi umělecké předlohy. Původní text naopak často využívá ke hře, jejímž cílem je podrýt zažité interpretace a pro dílo najít aktualizované čtení. Pravidelného Hábova diváka proto může překvapit, jak věrný tentokrát zůstal Ibsenově dramatické básni Peer Gynt a jejímu stěžejnímu tématu člověka, který se celý život utvrzoval v sebeklamu, že lze být nikým. Z této falešné představy vychází existenciální trýzeň, kterou prosťáček během své fantaskní cesty několikrát zakouší a kterou Kryštof Bartoš ztvárňuje svým fyzicky vyčerpávajícím výkonem. Herec při tom dobře zvládá i polohu baviče a po dvě a půl hodiny, co představení trvá, si dokáže udržet pozornost diváků. Pro dramatickou báseň, o níž Henrik Ibsen hovořil jako o rozmaru, Hába s dramaturgyní Terezou Marečkovou zvolili záměrně ironizující formu. První dějství je například stylizováno do westernové veselky, kterou doprovází folkový cajdák od Jindřicha Čížka. Až za výstřední lze označit práci se sexuálními motivy a jejich záměrné nadužívání: všechny fantaskní postavy vystupují jako vyšinutí jedinci hnaní pohlavním pudem. Frivolní humor je takřka všudypřítomný a z velké části se tak podílí na celkovém zážitku. Pokud jako divák přistoupíte na opakované poprcávání, obscénní nahotu a košilaté vtipy, představení si náramně užijete, pokud ale freudovské přesmyčky typu „Peer a péro“ zrovna neoceňujete, nejspíš budete zklamáni.