Washington dlouhodobě patří mezi nejvíce gentrifikované lokality Spojených států. Řadu příčin tohoto jevu nalezneme v minulosti, stále více ale sílí vliv současných globálních trendů, které z výstavby v americké metropoli dělají mimořádnou investiční příležitost. Jaká je současná podoba hlavního města USA?
Slunce se opírá do fasád více než dvacetipatrových věžáků, které přes řeku Potomac hledí na památník George Washingtona. Pestrobarevné reklamní bannery s hesly developera JBG Smith, často zdobené duhovými barvami, jež svědčí o schopnosti globálního kapitálu komercializovat subkulturní témata, inzerují hypermoderní čtvrť s novými byty a kancelářemi a nejrychlejším internetem v oblasti. Jsme v Arlingtonu, jen těsně za administrativní hranicí Washingtonu, v místě, kam se společnost Amazon rozhodla přestěhovat své seattleské ředitelství. Ve spolupráci se zmíněným developerem zahájila ve strategické lokalitě v blízkosti Letiště Ronalda Reagana jeden z největších projektů korporátního developmentu ve Spojených státech s názvem National Landing.
Rasová gentrifikace
V historii americké metropole nejde o žádnou novinku. Intenzivní proměny města se datují hluboko do minulosti a o Washingtonu se dlouhodobě mluví jako o jednom z nejvíce gentrifikovaných měst ve Spojených státech. Strukturální podmínky tomu nahrávají – vládní pracovníci a vyšší úředníci tradičně poptávají nájemní byty v centru, kde v návaznosti na příchod bohatší klientely dochází k proměně služeb a infrastruktury. Významně se to projevilo v okolí velkých kruhových objezdů Logan a Dupont Circle, kde se před několika desetiletími rodila místní punková scéna. Dnes zde punkery uvidíte maximálně při každoměsíční cyklojízdě DC Bike Party, jež po vzoru mezinárodního cyklistického hnutí Critical Mass bojuje proti automobilismu (ten je nicméně ve Washingtonu ve srovnání s jinými americkými městy stále relativně pod kontrolou díky striktním parkovacím limitům a regulované rychlosti). Dále do proměny struktury obyvatel zasahuje příliv pracovníků mezinárodních společností, pro něž město představuje ideální místo k rozvoji byznysu.
Specifikem nových čtvrtí je výšková regulace, kterou v D. C. určuje zmíněný Washingtonův památník – z úcty k prvnímu prezidentovi nesmí být žádná stavba vyšší, a proto se výškové budovy koncentrují v širší metropolitní oblasti. Gentrifikaci vnitřních okrsků to ovšem nezabránilo. Aktuální příklad představuje luxusní development The Wharf v bývalých docích, který slouží jako výkladní skříň místní korporátní architektury a zcela změnil sociální i prostorovou strukturu jihovýchodní části města.
Proměny metropole jsou historicky spojeny s vysídlováním afroamerických komunit, které dlouhodobě tvoří významnou část obyvatelstva a značně ovlivnily strukturu místních sociálních hnutí i kulturní pestrost města, ať už jde o lokální etnické obchody nebo hudební scénu spojenou s jazzem či stylem gogo, který kombinoval prvky funku a taneční hudby a inspiroval řadu významných umělců. Rasové nerovnosti také byly jedním z hlavních důvodů místních pouličních bojů. Například po zavraždění Martina Luthera Kinga v roce 1968 vyhořelo ve Washingtonu několik budov, včetně historického Lincolnova divadla, přezdívaného Black Broadway. V posledních letech však v této oblasti následkem gentrifikace vznikly desítky nočních klubů a restaurací a začala se zde koncentrovat místní zlatá mládež.
Rasově podmíněná gentrifikace je typická zejména pro východní části města, kde kolem řeky Anacostia dlouhodobě docházelo k masovým evikcím Afroameričanů. Příkladem je původně afroamerická čtvrť Barry Farm, odkud kvůli revitalizaci musely odejít tisíce rodin. Zvláštním případem je okolí Howardovy univerzity, která patří mezi nejvýznamnější černošské vzdělávací instituce, ale dnes zde dochází k výrazné sociální proměně a zániku významných komunitních center. Podobná je situace pracovníků ze Střední a Jižní Ameriky, kteří se do Washingtonu stěhovali za námezdní prací a nyní čelí dopadům gentrifikace stejně jako Afroameričané.
Komunita versus zisk
Procesy spojené s gentrifikací i dnes představují jeden z hlavních spouštěčů rasově motivovaných protestů, které ve Washingtonu mají dlouhou historii. Asi nejznámějším příkladem je hnutí Černých panterů: starousedlíci vzpomínají na honičky Panterů s jednotkami FBI po střechách ve čtvrtích Adams Morgan nebo sousední Mt. Pleasant. Po Malcolmovi X se jmenuje jeden z významných místních parků, nicméně dnes upomíná spíše na komerční potenciál historie. Právě Adams Morgan a Mt. Pleasant se staly symboly gentrifikace původně rezidenčních čtvrtí, jež byly centry aktivismu a umění – než začaly rostoucí ceny vytlačovat nízkopříjmové příslušníky subkultur mimo centrum nebo do sousedního Baltimoru.
Právě oblast Adams Morgan se stala jedním z center noční zábavy, což napomáhá další komercializaci a zdražování bydlení. Ústřední veřejný prostor čtvrti, takzvanou Plazu, kde se donedávna konaly farmářské trhy a nejrůznější komunitní akce, koupila banka Truist a plánuje ho zastavět. Místní se vůči záměrům desáté nejvýznamnější finanční instituce Spojených států postavili u soudu, který o případu aktuálně rozhoduje.
Významnou roli v proměnách čtvrtí hrají podnikatelské komunitní organizace známé jako BIDs (Business Improvement District). Sdružují místní podnikatele, kteří prostřednictvím příspěvků financují provoz, jehož primárním účelem má být zvelebování čtvrti a oživování místní komunity. Teoreticky jde o dobrou myšlenku, v praxi je to ovšem spíše další taktika zhodnocování peněz. Činnost BIDs v důsledku opět podporuje růst cen, přičemž se obvykle orientuje na komerční aktivity. Příkladem je slavnost Adams Morgan Day, která je podobná české komunitní akci Zažít město jinak, ovšem s důrazem na rozproudění místní ekonomiky.
Globální město
Jiný lokální aspekt gentrifikace představuje vliv zeleně na dostupnost bydlení. V centrálním Washingtonu se nachází obrovský přírodní park Rock Creek, který představuje unikátní zelenou oázu. Zároveň ale sehrává svoji roli i v cenách blízkých nemovitostí a stává se součástí takzvané environmentální gentrifikace, tedy procesu, kdy ceny nemovitostí rostou na základě jejich blízkosti k zeleni, potažmo na základě nejrůznějších ekologických opatření.
Specifické urbanistické principy ve Washingtonu zabránily koncentraci výškových staveb ve vnitřním městě nebo masivnímu rozvoji autostrád typických pro jiná americká města. Jeho evropský charakter s vcelku fungující veřejnou dopravou, pěší a cyklodopravní prostupností, četnými alejemi v ulicích, dostatkem zelených ploch a poměrně funkčními veřejnými prostranstvími z něj ovšem činí žádanou lokalitu a do metropolitní oblasti přitahuje investory proměňující místního ducha. V hlavním městě Spojených států se tak mísí globální i lokální rysy gentrifikace, nicméně růst vlivu nadnárodních korporací je stále jasnější. Washington je tak už roky příkladem globálního města, které socioložka Saskia Sassen charakterizovala jako místo rozhodování, sídlo nadnárodních společností a prostor pro inovace a silný odbyt. Důsledkem jsou výrazné negativní dopady na ty, kteří se do poptávky globální ekonomiky nevejdou.
Autor je urbánní sociolog.
Text vznikl za podpory Nadace Rosy Luxemburgové.