„Češi můžou přijít o hřiby i křemenáče,“ hlásá titulek jednoho z článků na zpravodajském serveru Aktuálně.cz, v němž tuzemští mykologové odpovídají na otázky ohledně dopadů klimatické krize na českou přírodu. Respondenti uklidňují, že Češi nepřijdou o svůj národní klenot v podobě houbaření, nicméně některé druhy zřejmě z přírody vymizí. Podobných článků na téma „mírné nepříjemnosti v době klimatické krize“ bychom našli v českém mediálním prostoru více.
Zcela odlišný pocit člověk získá při pohledu do zahraničních médií, která během letošního léta zachvátila panika. Klima umocněné návratem oceánského jevu známého jako El Niño, jenž přispívá k celkovému oteplení, začalo vykazovat mnohdy až absurdní odchylky. Nejvíce je to vidět na teplotě oceánů, která stoupá takovým tempem, že vědci museli začít rozšiřovat grafy, aby tuto odchylku vůbec zachytili. Jak napsal deník New York Times, koupat se v těchto dnech v oceánu je jako ponořit se do hustého bublajícího sirupu.
Teplý oceán však není jen otázkou vkusu. Ve skutečnosti je to velmi kritická zpráva, jelikož v první řadě znamená rychlejší vymírání mořských živočichů a tání ledovců nebo silnější tropické bouře. To jsou extrémy, které teprve můžeme očekávat. Letošní léto je ovšem nebývalých výkyvů a extrémních projevů počasí plné. Středozemí, východní Asii, severní Afriku i Ameriku postihla v červenci neskutečně silná vlna veder, kvůli níž se tento měsíc stal nejteplejším v historii měření. Podle některých měření byl dokonce nejteplejší za posledních sto dvacet tisíc let.
Kanadu už několikátý měsíc sužují silné lesní požáry, přičemž kouř z nich na několik dní zahalil New York do oranžové barvy. Podobně jsme sledovali hořící Řecko a hlavně Rhodos, odkud museli záchranáři evakuovat desetitisíce lidí do bezpečí. Státy Blízkého východu, severní Afriky a jižní Evropy také neustále bojují s požáry. Pyrocén, jak někteří výzkumníci nazývají naši epochu, už je doslova cítit ve vzduchu.
Na některých místech pak byla úmorná vedra vystřídána silnými nárazovými bouřkami, které zdevastovaly části Švýcarska či chorvatský Záhřeb. V mnoha ohledech je letošní léto přelomové, protože v plné intenzitě ukazuje, v jak vážné situaci se v souvislosti s klimatickou krizí nacházíme. Právě proto mnoho klimatologů začíná panikařit. Z toho důvodu generální tajemník OSN António Guterres nazval letošní léto přechodem od oteplení ke klimatickému varu.
K České republice však jako by okolní svět nepromlouval. Zdejší klimatologové v médiích často bagatelizují dopady změn klimatu, zpochybňují spojitost mezi požáry a oteplením planety či popisují pozitivní dopady oteplení. Ačkoli se u nás za poslední roky informování o klimatické krizi zlepšilo především díky přebírání zpráv od zahraničních agentur, stále má mnoho novinářů i vědců tendenci celý problém zlehčovat. V současné době bychom si neměli klást otázku, jestli budeme ještě někdy sbírat hřiby a křemenáče, ale zda vůbec budeme schopni na této planetě udržet organizovanou společnost.