Široká koalice lidskoprávních a ekologických organizací a původních obyvatel Ekvádoru slaví významné vítězství. V referendu se 58 procent Ekvádorců vyjádřilo proti těžbě ropy v amazonském národním parku Yasuní, který je domovem národů Tagaeri a Taromenane, jedněch z posledních světových komunit žijících v dobrovolné izolaci, a to na území, které UNESCO v roce 1989 vyhlásilo za světovou biosférickou rezervaci. Jasné upřednostnění ochrany přírody a její diverzity před fosilním extraktivismem je pro klimatická hnutí na celém světě signálem, že vítězství nad těžařským průmyslem je možné i navzdory ekonomickému tlaku. Ekvádorská ekonomika je totiž na ropě výrazně závislá – tvoří až 36 procent jejího vývozu.
Za úspěchem stojí vytrvalá práce koalice Yasunidos, která roky upozorňovala na environmentální dopady těžby a ztrátu unikátní biodiverzity deštných pralesů. Tento boj začal již v první dekádě 21. století a v roce 2007 veřejnost donutila tehdejšího prezidenta Rafaela Correu, aby založil iniciativu Yasuní–ITT. Ta přislíbila konec ropných polí Ishpingo, Tiputini a Tambococha výměnou za mezinárodní finanční podporu, která by Ekvádoru kompenzovala ekonomické ztráty. Correa však iniciativu po šesti letech ukončil s odůvodněním, že mezinárodní společenství selhalo a fond se dostatečně neplnil. Příčin selhání nicméně bylo víc, nehledě k tomu, že Correova vláda v rozporu se smyslem fondu investovala do postupného rozvoje ropných plošin.
Hnutí Yasunidos začalo hned po Correově rozhodnutí sbírat podpisy pod petici za vyhlášení referenda o zastavení těžby. Umožnila to nová ústava z roku 2008, která přiznala práva přírodě a ekosystémům a zakázala těžbu neobnovitelných zdrojů v chráněných územích. Je v ní také zanesena garance participativní demokracie. Za půl roku se hnutí podařilo získat přes 750 tisíc podpisů. Národní volební rada však s nejasným odůvodněním asi 60 procent podpisů vyškrtala. Začalo tak dlouhé období právních sporů o uznání legitimity referenda, které provázely rozsáhlé protestní akce. Členové hnutí v té době čelili tvrdému zastrašování, policejní šikaně a rozsáhlému sledování, které posvětila Correova vláda. V roce 2021 navíc investigativní novináři potvrdili domněnky Yasunidos, že volební rada byla sestavena tak, aby hnutí cíleně diskreditovala a diskvalifikovala většinu podpisů. Tato zjištění společně s tlakem veřejnosti přiměly letos v květnu ekvádorský ústavní soud k uznání platnosti petice a ke stanovení termínu konání referenda na 20. srpna, kdy se zároveň konalo první kolo prezidentských voleb.
Historické vítězství ovšem přišlo v nelehké politické i ekonomické situaci. Volby dopadly ve prospěch levicové kandidátky Luisy González ze strany Revolución Ciudadana, která chce obnovit sociální reformy. Na druhém místě skončil syn banánového magnáta a jednoho z nejbohatších mužů v Ekvádoru Daniel Noboa, jenž získal o devět procent méně než González. Druhé kolo voleb proběhne v polovině října. Ani jeden z kandidátů přitom nebyl podporovatelem referenda. Plebiscit tedy sice skončil vítězstvím, ale hnutí Yasunidos bude mít ještě hodně práce s dohlížením na to, jak se k jeho výsledkům postaví nová vláda.