par avion

Z německého tisku vybral Martin Teplý

Německo se odnepaměti dmulo pýchou nad svým kvalitním vzdělávacím systémem a nazývalo se národem „básníků a myslitelů“. Tento školský systém byl dlouhá desetiletí zárukou německého úspěchu, protože byl schopen spolehlivě připravit a vychovat německý dorost po stránce odborné i lidské. V magazínu Cicero se 15. října nad stavem a budoucností německého školství zamýšlí Mathias Brodkorb. V roce 2000 založila Německá konference ministrů školství vlastní výzkumný institut IQB. Ten mimo jiné pravidelně přezkoumává „kvalitu“ německých žáků, především jak dovedou číst, psát a rozumět textu. Právě zveřejněné výsledky jsou podle Brodkorba důvodem k obavě, nebo dokonce k panice. Obrovské rozdíly jsou především mezi lety 2009 a 2022. Zhruba patnáct procent německých deváťáků nezvládalo v roce 2022 základní požadavky v oblasti čtení. V roce 2009 to bylo „jen“ 6,9 procenta. Německý pravopis neumělo v roce 2022 celých 7,9 procenta žáků, zatímco v roce 2009 byl výsledek 3,3 procenta. A tak by se dalo pokračovat. Nízká kompetence dětí při užívání německého jazyka zkrátka v poslední době představuje zásadní problém. Nejlepší výsledky mezi jednotlivými spolkovými zeměmi mají Bavorsko a Sasko. Obě země jsou z mnoha důvodů terčem posměchu, ale vzdělávací systém mají tradičně nejlepší. Nutno podotknout, že v obou spolkových zemích tradičně vládne pravicová CDU, respektive CSU. Mezi dětmi se ovšem v letech 2015 až 2022 zvýšil počet migrantů z 29 na 38 procent. To by svádělo k hypotéze, že celé německé školství táhnou dolů migranti. Tato predikce je ale mylná, protože dle výzkumů klesá i úroveň žáků z „neimigrantských“ rodin. Brodkorb shrnuje: „Horší se prostě všichni.“

 

Německý kancléř Olaf Scholz navštívil Izrael, což komentuje v magazínu Die Zeit ze 17. října Peter Dausend. Scholzova návštěva samozřejmě souvisela s aktuální krizí na území Izraele a Palestiny. O zvláštním vztahu Izraele a Německa netřeba hovořit. Jeho základní linii v nejnovější historii načrtla Angela Merkel, která v roce 2008 při projevu v Knesetu pronesla: „Bezpečnost Izraele je základním kamenem německé politiky.“ Tuto větu zopakoval i Olaf Scholz při aktuální návštěvě. Peter Dausend správně připomíná, že němečtí politici dosud de facto neměli možnost platnost této věty prezentovat v praxi. To se aktuálními událostmi ovšem radikálně změnilo. Scholz jasně řekl, že Německo je bezvýhradně na straně Izraele. Jak to v praxi vypadá? Německo přislíbilo Izraeli dva drony typu Heron TP, které mu ovšem již nyní pronajímá. Dále má dodat munici pro válečné lodě a pomáhat má i formou trvalé politické podpory. Sečteno a podtrženo: minimálně ve vojenské oblasti to není mnoho. Scholz v rozhovoru s Benjaminem Netanjahuem žádal o dodržování lidských práv při možné pozemní invazi do Pásma Gazy. Jde mu především o zmírnění utrpení civilního obyvatelstva. A samozřejmě má také na mysli radikalizaci muslimských migrantů na území Německa, kteří takřka jednohlasně podporují Palestinu. Podle Dausenda se nyní německá politika snaží ochránit ­Izrael primárně před škodami, které by si sám mohl přivodit.

 

Postojem německých muslimů k aktuální krizi v Izraeli a Palestině se 17. října zabýval redaktor Daniel Bax v deníku die taz. Spolky, které sdružují muslimy v Německu, nemají nyní zrovna lehkou úlohu. Očekává se od nich, že budou do určité míry následovat oficiální německou politiku, tedy bezvýhradnou podporu Izraele a odsouzení palestinského teroru. Jenže také platí, že většina jejich členů má k Palestině pozitivní vztah, často jim jde o bezpečí tamního obyvatelstva, i když samozřejmě existují i ti, kteří podporují hnutí Hamás a další islamistické skupiny. Prohlášení sdružení byla dosud poměrně obojaká: například Turecko­-islámská unie (DITIB) odsoudila teror páchaný Hamásem, ale zároveň předem odsoudila případný pozemní útok v Pásmu Gazy a kritizovala odříznutí této hustě obydlené lokality od pitné vody a potravin. Na propalestinskou demonstraci v Berlíně, na niž bylo nahlášeno padesát lidí, dorazilo zhruba tisíc účastníků. Došlo během ní k potyčkám a policie proti demonstrantům použila slzný plyn. Členka Zelených Lamya Kaddor prohlásila, že na německých ulicích nebude trpěno oslavování činů Hamásu ani jejich relativizace. To se samozřejmě lehko řekne. Německo by se mělo připravit na to, že se přes něj převalí obří vlna solidarity s Palestinou, která bude ještě umocněna další uprchlickou vlnou. A vliv na její intenzitu bude mít to, jak se bude chovat izraelská armáda pří eventuální invazi do Gazy.