Zprávy z Ruska jsou v posledních měsících směska bizáru a lidských tragédií. Začněme jednou stěží uvěřitelnou. Na podzim letošního roku se ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga v Tatarstánu konala slavnostní ceremonie. Ředitel Timur Šagivalejev zde oznámil start ambiciózního projektu. Jeho vědci hodlají v příštích pětadvaceti letech kolonizovat měsíce Jupiteru. Zdálo by se, že jde o ryzí šílenství. Jenže ceremonie se zúčastnil také prezident Tatarstánu Rustam Minnichanov a šéf státní banky VTB Andrej Kostin, který již dříve zóně Alabuga poskytl úvěr ve výši 53 miliard rublů (13,3 miliardy korun). Celým případem se první listopadový den zabýval specializovaný server t-invariant.org. „Lidská civilizace se stane multiplanetární, biotechnologie zajistí, že průměrný věk dožití člověka bude sedm set let, a zvláštní ekonomická zóna Alabuga se stane zónou číslo jedna ve sluneční soustavě,“ prohlásil Šagivalejev. Podle plánu na měsíci Europa vznikne agrární centrum, které bude zásobovat potravinami všechny ostatní sousední měsíce. Na měsíci Io by měl vzniknout klastr těžkého průmyslu, na Callistu budou vědci pracovat na klonování člověka, úpravách genomu a prodloužení lidského života na sedm set let a na Ganymedu budou kosmické hostely a další infrastruktura. Tatarští inovátoři také slibují, že projekt vytvoří čtyřicet milionů pracovních míst.
Oficiální ruští vědci se projektu víceméně vysmáli. „Kolem roku 2010 jsme se vážně zabývali myšlenkou na výzkumný let na měsíc Europa. Jenže úroveň radiace je tam taková, že ani ten nejrobustnější automatický aparát tam nevydrží déle než několik týdnů. Na měsíci Io je situace ještě mnohem horší. Průměrné teploty se pohybují kolem mínus 160 stupňů Celsia. Takže perspektiva jejich kolonizace v horizontu čtvrtstoletí je naprostá utopie," řekl ruský fyzik a člen Akademie věd Oleg Korabljov. Autoři ze serveru t-invariant.org přišli i na to, kde se tyto bláznivé nápady vzaly. Šagivalejev totiž neřídí pouze svobodné ekonomické zóny Alabuga, ale je také ředitelem střední školy Alabuga-Polytech. Ta se do povědomí širší veřejnosti dostala díky tomu, že její studenti v létě začali montovat íránské drony Šáhid-136, které Rusko nakupuje z Íránu a používá je k masivnímu ostřelování Ukrajiny. Místní server Protokol tehdy napsal, že nezletilí studenti musí pracovat až dvanáct hodin denně a nemohou práci odmítnout. Celá škola je zajímavá. V rámci prezentace projektu kolonizace měsíců Jupiteru také otevřela novou budovu, která má připomínat egyptskou pyramidu. Zlé jazyky osmipatrovou stavbu spíše srovnávají s domem z lega. Každopádně tvar nebyl zvolen náhodou. Nejlepší studenti se prý budou postupně stěhovat z osmilůžkových pokojů v přízemí do osmého patra, kde nejenže budou mít pokoj sami pro sebe, ale také budou mít k dispozici vířivku. Ve vstupní hale školy se nacházejí sochy sedmi světových osobností, jejichž příklad mají studenti následovat. Média přirozeně nejvíce zaujala socha sovětského diktátora Josifa Stalina. Kromě něj je zde i čínský reformátor Teng Siao-pching, tvůrce „singapurského zázraku" Li Kuang-jao, ale třeba také jeden z amerických otců zakladatelů Alexander Hamilton, vynálezce vakcíny proti neštovicím Edward Jenner, římský imperátor Traianus či egyptský faraon Amenemhet III. Nejvíce zarážející na celé ceremonii ovšem byla přítomnost šéfa jedné z největších státních bank Andreje Kostina. „Perspektiva celého projektu je nula. Hlavním problémem podobných projektů je to, že se o nich vůbec mluví a hodnotí se. Jediným jejich efektem je utrácení peněz z rozpočtu," říká akademik Jevgenij Alexandrov.
Novaja gazeta Evropa 9. listopadu psala o nedostatku základních léků, které jsou alespoň částečně propláceny z veřejných zdrojů. „Ještě na počátku letošního roku ministerstvo zdravotnictví varovalo, že může nastat deficit řady léků včetně ibuprofenu, a dokonce i jódu. V dubnu ministerstvo rozšířilo seznam na téměř dvě stě položek.“ Léky nezmizely úplně, ale nejsou všude. V Moskvě lze nalézt 75 procent léků ze seznamu, ale třeba v Rostově na Donu v lékárnách chybí polovina farmak a ve Vladivostoku 64 procent. Vznikají tak svépomocné sítě. Jednu založila Uljana Mikulenoková. Její členové se snaží kupovat léky v zahraničí a následně je rozesílají po celé zemi. „Zní to legračně, ale byla doba, kdy v Krasnodarském kraji nebyl ani levný aspirin. Tak jsme ho kupovali v Moskvě a v krabicích posílali na jih,“ vzpomíná Mikulenoková. Hlavním důvodem je zhroucení dodavatelských řetězců. Značná část zahraničních firem z ruského trhu odešla, a přestože se žádné sankce na léky nevztahují, nové dodávky přes třetí země jsou pomalejší. Ruské farmaceutické firmy se navíc snaží ovládnout trh, i když jejich léky často nemají zdaleka takový efekt jako západní přípravky.
To ovšem není to nejhorší, co vás v Rusku může potkat. Také můžete skončit ve válce na Ukrajině. Ruská redakce BBC ve spolupráci s Mediazonou ověřuje jména padlých ruských vojáků z otevřených zdrojů. Hledají zmínky v lokálních médiích, na sociálních sítích, chatech rodinných příslušníků a obcházejí hřbitovy. Podle jejich poslední zprávy (z 10. listopadu 2023) během odrážení ukrajinské protiofenzivy zahynulo přinejmenším 3 775 ruských vojáků. Mezi nimi bylo více než 370 důstojníků, včetně dvou generálů a 32 plukovníků nebo podplukovníků. „Jedním z hlavních důvodů, proč se podařilo zastavit ukrajinský útok, byla skutečnost, že ruská strana mohla útočit ze vzduchu. Ale ztráty byly těžké. Rusové ztratili přinejmenším sedm pilotů. Jejich výcvik přitom trvá alespoň šest let a stojí tři miliony dolarů.“ Podle Mediazony a BBC se od začátku války podařilo potvrdit smrt skoro 37 tisíc ruských vojáků. A to mluvíme pouze o otevřených zdrojích. Novináři odhadují, že se jim daří ověřit sotva polovina ruských ztrát.