To, že čtete tyto řádky, ještě neznamená, že jste čtenáři. Alespoň ne v povídce španělského spisovatele, kde musíte své čtenářské schopnosti prokázat v pracovním pohovoru, projít zkušební lhůtou a neustále zvyšovat svou produktivitu. Pokud neuspějete, budete propuštěni.
Hledá se čtenář*ka. Předchozí zkušenost podmínkou. Prokázání rychlosti 80 str./h. Certifikát z angličtiny. Dobré pracovní prostředí, možnost kariérního růstu. Pevná mzda a osobní ohodnocení. Zkušební doba.
Pojďte, neseďte tu. Ano, vy, kdo jiný? Vy, kdo čtete tuhle větu. Nestůjte na místě, postupte o kousek. Nezastavujte se. No tak, pokračujte až na konec, nemám na vás celý den. Nevadí, když přeskočíme odstavec?
Tak, to je mnohem lepší. Tady nás nebude nikdo rušit. Přicházíte na základě inzerátu, že ano? Nejste první, koho tu dnes máme, nemyslete si. Jen za dnešní dopoledne tuhle stránku prošlo dvanáct takových jako vy. Čtenářky, čtenáři. Ale nikdo v tomhle pohovoru neobstál, nikdo se nedostal na další stránku. Lidi si myslí, že stačí umět číst, písmeno po písmenu, ale to není, oč tu běží. Pro kariéru na poli čtení je toho potřeba mnohem víc. Ctižádost. Elán. Naprostá flexibilita. Otevřenost výzvám. Nekonformní duch. Musíte zapomenout, že je to práce, a číst jako …
