Hospodská kultura úzce souvisí s činností stolních společností, které svůj rozkvět zažívaly před osmdesáti lety, ale snahy o jejich obnovu lze pozorovat i v současnosti. Kdo jsou šlarafiáni a jak se jejich společnost liší od ústeckého sdružení Collegium Cibium? A jakou roli v pivních říších hraje humor?
Popíjení piva bylo zhruba od poloviny 19. století spojeno se vznikem nejrůznějších stolních společností. Na přelomu 19. a 20. století jich fungovalo v obcích a městech rakousko-uherské monarchie několik tisíc a jejich zaměření bylo různé. Nejčastěji šlo o spolky profesní, vzdělávací, sportovní, náboženské či zábavné. Nás ovšem zajímají výhradně ty posledně jmenované, protože velká část z nich je spojena s hospodskou, respektive restaurační kulturou. Mezi takové patřili třeba kuřáci dýmek, milovníci historek, humoru, dobrého jídla, pohodlí a nápojů rozličného druhu. Nejčastěji právě piva. Jejich členové se zpravidla scházeli v jednom konkrétním restauračním zařízení a ty nejznamenitější stolní společnosti měly dokonce své kroje, pozdravy i zvyky. Jistě nepřekvapí, že z jejich prostředí vzešly rozličné osobnosti kultury, sportu, vědy či politiky.
Dokladů o činnosti stolních společenství se do dnešní doby dochoval zlomek – například v českých a moravských …
