Před čtrnácti lety, kdy v edici Vertigo začal vycházet Mlsoun kanadského komiksového tvůrce Jeffa Lemira, se tento dobrodružný příběh četl jako divoká dystopie. V době českého vydání je mrazivě aktuální. V kontextu pandemie covidu, války na Ukrajině a dopadů klimatických změn se vyprávění o konci lidstva jeví jako realistická předpověď.
Titulní postavou původní komiksové série Sweet Tooth (2009–2013) kanadského znalce mužských duší Jeffa Lemira, která vyšla česky pod názvem Mlsoun, je devítiletý Gus. Chlapec nezná jiné tváře než svou a svého otce, který ho vychoval sám v oploceném srubu v kanadské divočině, aby jej uchránil před okolním světem. Teď ale umírá a jeho syn touží poznat život za plotem. Hned první střet s lidmi uvrhne nevinného tvora do smrtelného nebezpečí, v tu chvíli ovšem jako deus ex machina vstupuje na scénu vazoun Jepperd, jenž Guse zachrání a překřtí na Mlsouna.
Kosti starého světa
Úvodní setkání dvojice hlavních hrdinů přechází v akci bez dlouhé předehry, což čtenáře znalé Lemirových autorských komiksů, odvíjejících se v melancholickém tempu, může zaskočit. Spouští se řetězová reakce utrpení a autor si dává záležet na budování nervního napětí, které je charakteristické pro postapokalyptický žánr a cizí není ani sešitovým sériím, jejichž pokračování závisí na průběžných prodejích. Lemire ale zná míru a zvládá balancovat nad propastí laciné komerce.
Země je zachvácena epidemií neznámé, vysoce infekční nákazy, která lidi zabíjí jako mouchy, ale hybridním tvorům, jako je Mlsoun, se vyhýbá. Všude vládne chaos a jednotlivé bojůvky se snaží urvat si kus ze značně ohlodaných kostí starého světa. Nedostává se energie, pohonných hmot, léků ani základních potravin a pronásledovatelé jsou dvojici hrdinů neustále v patách. Jediná šance na přežití je být pořád v pohybu, na cestě, což nahrává epizodním zápletkám, novým postavám i bohatým reminiscencím.
Na sympatických, a přitom komplikovaných hrdinech stojí celá Lemirova autorská tvorba od opusu Essex County (2009, česky 2019) přes akčního Rváče (2016, česky 2019) po introspektivního Potápěče (2012, česky 2021). Empatie, s níž přistupuje k lidským chybám a špatným rozhodnutím, je nakažlivá – a ani ve Sweet Tooth tomu není jinak. Jepperd má temnou minulost, která ho dohání, a jeho úmysly vůči Mlsounovi zprvu nejsou čisté. Lemire opět tematizuje mužskou agresi, jejíž nezvládnutí působí zkázu a ze siláků dělá hromádky neštěstí, když se však kontroluje, může zachraňovat životy. Poznat, kde leží hranice mezi zvládnutou a nezvládnutou maskulinitou, Jepperdovi pomáhá právě Gus, jenž násilí považuje za slepou vývojovou větev. Jejich vztah se postupně proměňuje v otcovsko-synovský, až se ve velkém finále Gus od Jepperda emancipuje a zároveň ctí jeho oběť a odkaz.
Vzpomínka na Bambiho
Řečeno literární terminologií, Sweet Tooth je bildungsroman ve formě superhrdinského komiksu. Ostatně právě spojení klasického žánru s popkulturními parametry se během let stalo Lemirovou značkou, díky níž si získal pověst atraktivního autora u mnohem širšího publika, než je u komiksu zvykem. Ostatně Essex County je podle hlasování v prestižní kanadské anketě knihou desetiletí a získal více hlasů než klasické romány.
Srovnávání komiksu a krásné literatury se sice obecně považuje za kontraproduktivní, protože se za ním obvykle skrývá upřednostňování textu před obrazem, existují však komiksová díla, u nichž takové srovnání smysl dává – a ta Lemirova mezi ně patří, ačkoliv v nich slovy neplýtvá. Jejich příbuznost s prózou spočívá v důrazu na vývoj postav a ambici postihnout život v jeho komplexnosti, čímž Lemire naplňuje jednu z nejstarších definic románu. V souvislosti s Mlsounem se nejčastěji objevuje přirovnání k próze Cesta (2006, česky 2008) amerického žijícího klasika Cormaca McCarthyho. Putování otce a syna postapokalyptickou krajinou a neustálý pocit ohrožení tvoří základní charakteristiku, kterou lze popsat obě knihy. Působivosti tísnivé atmosféry dosahují ale různými způsoby a Lemire své vyprávění dovede k explicitnějšímu konci.
Literárním odkazem zmiňovaným přímo v komiksu je pohádka o Bambim – příběh kolouška, který za dramatických okolností přišel o matku. Původní román rakouského spisovatele Felixe Saltena oplývá lyrickými popisy přírody a v Mlsounovi představuje paralelu ke Gusovu životu v divočině v době, kdy jeho duše byla ještě čistá.
Potřeba rychlého konce
V seriálové adaptaci Sweet Tooth: Chlapec s parožím, jejíž první sérii streamovací služba Netflix uvedla v roce 2021, období radostné nevinnosti i schopnost uchovat si napojení na přírodu dostaly větší prostor, a naopak ubylo násilí. Adaptace tak lépe naplňuje požadavky žánru fantasy pro celou rodinu. Podobně to dopadlo s vizualitou komiksu, která se od skicovitosti a podivnosti fyziognomie postav posunula k roztomilosti. Lidští hrdinové vyloženě zkrásněli a pozbyli šrámů, jež na nich život zanechal. Hybridi zase přišli o svou nepřirozenou křehkost a bizarnost jejich křížení lze teď spíše vyjádřit oblíbeným japonským slovem kawaii.
K uhlazenosti (dosud neuzavřeného) seriálu by se naopak hodilo zakončení komiksové série, v němž dojde k ustavení komunity hybridů, kteří neopakují chyby lidského druhu a odmítají násilí i nadvládu vědy nad příběhy. Takto optimistické vyústění vypadá překvapivě přímočaře. Přestože je kritika sebestředné vědy přítomna v postavě Dr. Singha po celé vyprávění, její závěrečná dogmatičnost působí jako z argumentačního arsenálu antivaxerů. A totéž platí pro utopický závěr, kdy se lidé ocitají na pokraji vyhynutí, zatímco hybridi budují novou empatickou a solidární společnost.
Černobílé vidění přitom Lemirovi není vlastní a doslovnosti se ve svých autorských komiksech vyhýbá. V Mlsounovi se však zdá, že hloubka padla za oběť potřebě rychlého konce. U sešitových sérií je pokračování vždy přímo závislé na prodejích a smlouvy se podepisují s autory průběžně. Na začátku slíbil vydavatel Lemirovi pouze dvanáct sešitů, a to, že se Mlsoun nakonec rozvinul ve čtyřicetidílnou sérii, je na komplexní příběh přinášející zcela nové hrdiny úspěch. Od roku 2013, kdy vyšel poslední sešit původní série, se navíc Lemire na přání nakladatele k Mlsounovi už dvakrát vrátil. Nejprve krátkou povídkou v roce 2015 a později minisérií, která se odehrává o tři sta let později. Sequel Sweet Tooth: The Return (2021) se však setkal s chladnou odezvou a fanoušky i kritiky je vnímán jako účelová propagace netflixovské adaptace. Původní série však promlouvá k současnosti i léta po vydání.
Autorka je komiksová a literární kritička.
Jeff Lemire: Mlsoun 1–3. Přeložil Michael Talián. Crew, Praha 2021–2022, 296, 304 a 368 stran.