NLN 2022, 212 s.
Historik Pavel Horák ve své nové práci opět zaměřuje pozornost na československý exil. Řadu čtenářů možná napadne, zda se o tématu vůbec dá napsat něco nového nebo k němu aspoň nově přistoupit. Autor dokazuje, že obojí je možné. Kniha nepřekypuje teoretickými pasážemi a věnuje se především podrobnému líčení života československé exilové reprezentace v Anglii v době druhé světové války. Na teoretických přístupech a vzorech však pochopitelně postavena je. Jedním z nich je Mnichovský komplex od Jana Tesaře – esej dodnes v mnohém aktuální a provokativní. Tesař psal o „teatralizaci“ českého veřejného života, která nás provází od dob, kdy se český národ rodil na prknech biedermeierovského lidového divadla. Česká kultura se tak dle Tesaře v klíčových chvílích stylizuje právě do divadla a národ sám sebe přehrává jako na jevišti. Horák z této teze vychází (proto také publikace nese podtitul Inscenování československé vlády v Londýně za druhé světové války) a na mnoha příkladech ji dokládá. Nutno dodat, že Čechoslováci v prezentaci svých národních zájmů obstáli ve velmi silné konkurenci. Nároky na reprezentativnost byly ve válečném Londýně vysoké, a kdo chtěl uspět, musel být viděn a umět vystupovat a komunikovat. „Divadelní“ pojetí má i struktura knihy, která je členěna netradičně na oddíly nazvané Scénář, Ansámbl, Scéna, Představení a Zatmívačky. Za Republikou v exilu přitom stojí důkladná práce s materiály z českých a zahraničních archivů i s odbornou a memoárovou literaturou.