Oslavy práce v obrazech

Svátek práce je v českém prostředí obvykle spojován se státem organizovanými oslavami Prvního máje před rokem 1989. Jeho zažitým obrazem je prvomájový průvod z let normalizace, kdy se jednalo o formální, stereotypně opakovanou pracovně­-společenskou událost s „nepovinně povinnou“ účastí. Dostatečně známá je ale také původní historie těchto průvodů, které se zrodily roku 1890 jako připomínka policejního masakru stávkujících dělníků v Chicagu v roce 1886. Svátek dělnického hnutí se postupně rozšířil do celého světa a v meziválečném Československu slavily První máj všechny levicové politické strany.

Svátek práce ale nebyl jen manifestací emancipačních ideálů sociálních demokratů, komunistů či anarchistů – význam Prvního máje je totiž značně ambivalentní. Od ocenění náročné dělnické práce, které odkazovalo nejen ke stavovské hrdosti, ale i k politickým aspiracím proletariátu jako společenské vrstvy, nebylo daleko k disciplinačnímu rituálu. Žádné teoretické úvahy nemohou ukázat rozporuplný význam tohoto svátku lépe než unikátní obrazový materiál, který v publikaci Práci čest. 1. máje ve Zlíně/Gottwaldově shromáždil a výkladem opatřil historik Martin Marek, přední odborník na dějiny firmy Baťa. Kniha, kterou vydal Moravský zemský archiv v Brně, je katalogem k výstavě, jež po epidemií vynuceném odkladu proběhla ve zlínské galerii Alternativa až v roce 2022.

Ctěte plátce daní

Meziválečný Zlín došel v českém prostředí nejdále v naplnění fordistických ambicí – v modelovém továrním městě měl být život obyvatel zcela propojen s potřebami obuvnického koncernu. Martin Marek vybral právě ty fotografie ze zlínských Svátků práce, které ukazují, jak si moravský obuvnický gigant původně socialistickou festivitu přisvojil. Pečlivě inscenovaná shromáždění byla oslavou baťovské třídní harmonie a současně příležitostí pro vytvoření dojmu, že se masa zaměstnanců ztotožňuje se zájmy firmy. Příkladem může být snímek zástupu zaměstnanců nesoucích transparenty s nápisy „Snižte železniční tarify“, „Ctěte dobré plátce daní“ nebo „Čím vyšší daně – tím méně vydají“. Zaměstnanci tak v prvomájových průvodech manifestovali za nižší daně pro svého „šéfa“, který byl ústřední postavou oslav.

Autor katalogu však nezůstal u baťovské éry. Druhá část knihy je věnována poválečnému období, kdy se První máj stal ústředním svátkem lidové demokracie. Fotografie jsou vybrány tak, aby zdůraznily proměny socialistických průvodů. Bojovná shromáždění vrcholného stalinismu vystřídalo vy­užití svátku pro podnikový marketing. Jedna z fotografií tak například zachycuje obuvnické učnice, které se prvomájového průvodu účastnily jako manekýny představující různé druhy obuvi vyráběné v gottwaldovském Svitu. „Happeningový“ charakter Prvního máje během reformních šedesátých let později vystřídala rutina normalizačních slavností.

Ve jménu fordismu i socialismu

Obrazový materiál odkazuje na málo připomínané kontinuity. První máj v režii KSČ i firmy Baťa byl oslavou fordistického pojetí práce a v průběhu desetiletí v různých hospodářských i politických režimech zdůrazňoval podobné hodnoty a aspirace. Například v roce 1967 mohli účastníci průvodu spatřit na jednom z alegorických vozů původně baťovské heslo „Lidem myšlení – strojům dřinu“. Nejlépe kontinuitu zlínských Prvních májů dokládá dvojice fotografií: jedna z roku 1937, druhá pořízená o deset let později. Oběma vévodí alegorický vůz s heslem „Práci čest“. Jen logo firmy Baťa či rudá hvězda se srpem a kladivem vysvětlují odlišné ideo­logické kontexty.

Všechny otištěné fotografie pocházejí ze sbírky Státního okresního archivu ve Zlíně. Jedná se o dokumentaci jedinečnou nejen časovým záběrem, ale také množstvím snímků. Autor tak mohl vytvořit a v doprovodných studiích okomentovat ucelený soubor, který upozorňuje i na přehlížené, avšak mimořádně důležité významy uvedeného svátku. Vidíme spontánní nadšení i mocenskou kontrolu, hierarchickou organizaci i lidovou bezprostřednost. V době, kdy v souvislosti s prací běžně hovoříme o její flexibilitě, individualizaci, nestabilitě či prekarizaci, stojí za to nahlédnout do odlišného, avšak neméně kontroverzního pracovního režimu minulosti.

Autor je historik.