Už několik týdnů se v médiích spekuluje o chystaném prodeji vydavatelství Mafra, které v současnosti vlastní Agrofert, jenž spadá do svěřeneckých fondů bývalého premiéra Andreje Babiše. Za nejžhavější kandidáty jsou považováni dva čeští uhlobaroni, majitel EPH Daniel Křetínský a vlastník Sev.en Energy AG Pavel Tykač. Právě druhý jmenovaný novinářům prozradil, že o koupi Mafry oficiálně jedná. I podle dalších informací vše naznačuje, že by se příštím vlastníkem měl stát on.
Korporace Sev.en Energy je dlouhodobě známá svým agresivním PR, osobními útoky na konkrétní lidi z klimatického hnutí, ale i šířením dezinformací a mystifikací o stavu tuzemské energetiky. Sám jsem se stal již mnohokrát terčem rádoby satirické stránky Hnutí DUCHA (dříve Greenpiss), jejíž napojení na PR agentury spolupracující s Pavlem Tykačem bylo již dávno rozkryto. Sev.en Energy v minulosti využívala také vlastní jednotku trollů, kteří na internetu pod falešnými profily psali blogy a vystupovali v diskusích ve prospěch uhelného byznysu.
I z toho důvodu koluje v klimatickém hnutí hláška, že pokud někdo napojený na komunikaci Sev.en Energy oznámí, že slunce vychází na východě, je nutné v první řadě zkontrolovat, zda se nezměnila rotace Země. Představa, že tuto praxi přenese do jednoho z největších vydavatelství u nás, je děsivá. Už nyní je tuzemský mediální trh do velké míry pod kontrolou fosilního průmyslu.
Daniel Křetínský vlastní vydavatelství CNC, pod nějž spadá nejčtenější deník Blesk, ale i média jako Aha!, Info.cz, Reflex nebo E15. Již nyní lze vypozorovat, jak tato média ovlivňují veřejnou debatu ve prospěch uhlobaronů. Dalším fosilním magnátem s podílem v médiích je Zdeněk Bakala, vlastník vydavatelství Economia. Pokud by Tykač koupil Mafru, tito dva pánové by vlastnili minimálně 55 procent mediálního trhu. Blížíme se tak do situace podobné v Austrálii, kde většinu médií ovládá americký fosilní magnát Rupert Murdoch, což je na tamní debatě o uhlí a klimatu hodně znát.
Neexistuje jediný důvod, proč by Pavel Tykač měl zájem na zvelebování české veřejné debaty a ozdravování demokracie. Novináři a novinářky z vydavatelství Mafra, kteří poslední roky ochotně vedli propagandu pro Andreje Babiše, jsou pro Tykače nejlepším zbožím pro prosazování jeho zájmů. Lidé s hodnotami už vydavatelství dávno opustili, zůstali jen prospěcháři bez páteře. Právě to se mu bude v nadcházejících letech hodit.
Uhlí a obecně fosilní paliva jsou totiž pod permanentním tlakem veřejnosti a jejich pověst je čím dál horší. Snahy uhlobaronů ovládnout média tak lze číst jako zoufalý pokus zachránit reputaci byznysu, který jim dlouhé roky vydělával miliardy. Pro tuzemské politiky i občanskou veřejnost se ale musí jednat o další budíček. Hrozbou pro svobodné mediální prostředí totiž zdaleka není jen vliv Andreje Babiše, ačkoli jeho propojení politiky, byznysu a médií je krajně problematické. Je potřeba podobné snahy českých podnikatelů ve fosilním průmyslu rázně odsoudit. Nezbytná v tomto ohledu bude mediální reforma, která vliv oligarchů a fosilní lobby na provoz médií v České republice výrazně oslabí.