Vít Slíva v rozhovoru s Jiřím Trávníčkem
Host 2022, 240 s.
Vít Slíva patří k výrazným postavám české poetické scény posledních desetiletí, a to nejen jako autor. Nepopiratelný je též jeho vliv na řadu tvůrců mladší generace, zejména pak na autory z okruhu časopisu Weles. Je vlastně s podivem, že o něm doposud žádná kniha nevznikla, byť mu jich bylo několik věnováno. Knižní rozhovor, který s ním po dobu několika let vedl Jiří Trávníček, tuto mezeru zčásti zaplňuje. Jedná se o místy syrové a hodně otevřené čtení. Někdy zde nacházíme i věci, které by jiný zamlčel. Vlastně je ta otevřenost až překvapivá: ze Slívovy poezie jsem totiž mnohdy míval pocit odstupu, pózy, která mi nedovolovala úplně se nechat verši pohltit. To vše se v knižním rozhovoru vytratilo. Snad je to i tím, že tazatelem byl autorův dlouholetý přítel a dávný student. Čteme o alkoholu, láskách, nevěře, rozchodech, propadech, výbuších… Dozvídáme se toho hodně o Slívovi a samozřejmě i o literatuře. Ale je to možná trochu jiný Slíva, než jakého můžeme znát z jeho sbírek. Najednou je nám svou „člověčinou“, svými spletitými osudy i chybami, k nimž se přiznává, mnohem bližší. Nelehké je býti básníkem, nelehké je býti s básníkem. Více než o tvorbě samotné – dílo koneckonců hovoří samo za sebe – získáváme vhled do jejího zákulisí. Takřka 240 stran formátu B5 s bohatým obrazovým doprovodem na kvalitním papíru představuje bytelný svazek, jaký si jeden z doyenů české poezie zcela jistě zaslouží. V knize však nejde o zásluhy, básník především účtuje sám se sebou. A občas až krutě a nelítostně.