Po zvolení Petra Pavla prezidentem a po jmenování Petra Hladíka ministrem životního prostředí se zdá, že ochrana environmentu je stále v defenzivě, neboť betonování krajiny nabírá na obrátkách. Ve sněmovně nyní probíhá boj za navrácení práva spolků účastnit se povolovacích řízení pro stavby s lokálním vlivem na životní prostředí, které jim bylo 1. ledna 2018 účelově odebráno. Většinu společnosti ale trápí víc finanční situace než tento deficit demokracie. Skoro každý se potýká s inflací a vysokými náklady za energie; leckomu vadí i rostoucí státní dluh, který na každého vychází kolem tří set tisíc korun, mluví se o důchodové reformě. Ovšem betonová lobby má jasno: čím víc investic, tím lépe.
V energetice se tudíž urychlují plány na výstavbu aspoň tří jaderných bloků, přičemž ten první v Dukovanech má stát minimálně tři sta miliard korun. Od června 2021 už probíhá územní řízení. Dále se má postavit sedm malých modulárních reaktorů, první v Temelíně za zhruba dvě stě miliard korun. Přitom se podíl energie z obnovitelných zdrojů za posledních deset let zvýšil z dvanácti pouze na šestnáct procent.
Státní fond dopravní infrastruktury také nezahálí. Letošní rok má utratit 136 miliard korun, z nichž se asi sedmdesát týká železničních tratí, šedesát pět silnic a dálnic a kolem jedné miliardy korun vodních cest. Je sice záslužné, že vláda zrušila územní rezervu pro plavební kanál Dunaj–Odra–Labe za téměř šest set miliard korun, který prosazovali Ropáci Miloš Zeman a Jan Skalický, avšak „betonování“ Labe do Pardubic za téměř jedenáct miliard korun zůstalo. Podle neschválené Koncepce vodní dopravy ze srpna 2016 se má navíc na Labi postavit třeba jez u Děčína za nejméně pět miliard a plavební kanál u Přelouče za asi tři miliardy korun. Na jejich přípravu se za více než dvacet let utratila už téměř miliarda korun, a stále jsme na začátku. Zmíněné stavby přitom nemají dopravní opodstatnění a znamenaly by značné ohrožení přírody. Utrácení peněz na Labi má nicméně pokračovat, a to pro imaginární růst nákladní vodní dopravy i soukromé rekreační plavby. Čert vem bilionové dluhy a ekonomickou neúčelnost těchto staveb!
A jak si vedou investice do ekologických projektů? Státní fond životního prostředí má letos investovat asi třicet pět miliard korun. Třeba program Nová zelená úsporám Light eviduje žádosti za více než dvě miliardy korun, přičemž na úspory energie má jít jen jedna a půl miliardy korun. V tomto případě tedy půjde naopak o ukázkové šetření. Bohužel na špatném místě.
Energetická a dopravní lobby prostě umí sehnat stovky miliard korun bez ohledu na státní dluhy. Proto ani nepřekvapí, že resorty pod vedením Jozefa Síkely a Martina Kupky jsou největšími odpůrci účasti veřejnosti při povolování staveb.