Přeložila Denisa Streublová
Host 2022, 237 s.
„Dobře, vzdávám se. Je mi čtyřicet let. Jsem bůh, ale stárnoucí bůh.“ Těmito slovy začíná kniha švédského fotbalového útočníka Zlatana Ibrahimoviće s podtitulem O čem jsem ještě nevyprávěl. Autobiografie fotbalisty je spojení, které vzbuzuje oprávněné obavy. A informace, že s psaním vypomáhal sportovní novinář, může tyto obavy rozptýlit jen stěží (pokud ovšem čtenář neujíždí na pseudofilosofickém mudrování typu „driblování je útěk za svobodou, přihrávka tě spojuje se spoluhráči, je to takový společný výstup na vrchol hory“). Fanoušci fotbalu se posledních patnáct let donekonečna dohadují o tom, zda je nejlepším hráčem na světě Cristiano Ronaldo, nebo Lionel Messi, mediálně nejzajímavějším fotbalistou zmíněné éry je ale pravděpodobně právě svérázný Švéd s chorvatsko-bosenskými kořeny, který svou kariéru pojal jako velkolepou performanci. Ať už se zaměříme na jeho styl hry, do nějž zakomponoval například i kopy z taekwonda, specifický humor při komunikaci s novináři, incidenty s protihráči, trenéry i spoluhráči nebo na sebestřednost dohnanou ad absurdum (rád o sobě hovoří ve třetí osobě: „Chtěli jste Zlatana, dal jsem vám Zlatana“), Ibrahimović ze světa velkého fotbalu výrazně vyčnívá. Adrenalin je zábavná a zároveň děsivá kniha; potvrzuje výsadní pozici excentrické fotbalové superstar a vedle toho – spíše mimoděk – odhaluje, v čem spočívá přitažlivost i odpudivost profesionálního sportu. Otázka je, zda přece jenom není lepší o tomto světě nic nevědět.