Pozvánka na „komentované promítání na téma interpretace středověku ve hře Kingdom Come: Deliverance“, pořádané 23. března studentským spolkem Agora na PedF UK, nezmiňovala, že se „přátelé historie a (historických) počítačových her“, kteří se k návštěvě odhodlají, ocitnou v pasti kulturních válek a uprostřed diletantských sporů o etnickou diverzitu v popkultuře. Stranou nechme, že se jednalo o další hodnocení hry někým, kdo ji vůbec nehrál (už před třemi lety historička Klára Hübnerová svou přednáškou o stereotypech spojených s českým středověkem v Kingdom Come nadzvedla ze židle konzervativnější gamery v čele s jedním z autorů titulu, Danielem Vávrou). Přednášející odborník na architekturu klášterů Dušan Foltýn prokázal až tragikomickou neobeznámenost s herními mechanikami, zážitek z hraní RPG shodil zakořeněnou představou „zabíjení za body“ a v komentáři záznamů z YouTube se většinou omezil na žertovnou kritiku uspořádání modelu Sázavského kláštera („komínový průduch tady je pitomost“). S obrazem středověku ve hře může mít osoba nesdílející Vávrovy názory a utkvělé představy tisíc problémů, ale nedostatek záchodů pro mnichy nepatří mezi ty nejpalčivější. Postupně však došlo na problémy národnostní a etnické reprezentace, jmenovitě u kumánských nájezdníků, které vývojářský tým asimiloval s Maďary. Přes účinkování zpěváka česko-angolského původu Bena Cristovaa v roli Kumána v Jáklově filmu Žižka se Foltýn dostal k notně přifouknuté staré kauze: někteří západní komentátoři vytýkali Kingdom Come: Deliverance nedostatek etnodiverzity, na což studio Warhorse reagovalo argumentem, že v Čechách v 15. století moc barevných lidí nežilo. Dlouhá řada úvah o mediální povaze filmu, vztahu pohyblivého obrazu k realitě či reprezentaci světa technickými prostředky byla organizátorkou akce smetena ze stolu požadavkem maximální realističnosti, postaveným proti snahám woke Američanů zamořit historické spektákly „všude pobíhajícími černochy“. Nelze než souhlasit s jedním ze studentů, který diskusi označil za píčovinu.