Když byla – jak vidíme ve videu zveřejněném na TikToku – náhodným ženám na ulici položena otázka, zda by raději zůstaly samy v lese s neznámým mužem, nebo s medvědem, většina dala přednost medvědovi, který bývá považován za archetyp predátora. Překvapivé? Jak pro koho. Reakcí na video s hashtagy #manvsbear, #manorbear, #bearorman se objevily desetitisíce a videa rozebírající, proč to takhle dopadlo, mají miliony zhlédnutí. Publikum se rozdělilo, jak je na sítích obvyklé, na dva nesmiřitelné tábory: jeden začal vysvětlovat, že respondentky vůbec netuší, jak rychle je může medvěd zabít, druhý nabídl vrchovaté množství každodenních důkazů, jak nebezpeční jsou muži. Ročně je v Evropě – výspě civilizace, kde máme na vše zákony, tresty a data – zhruba 2300 žen zavražděno svými partnery nebo blízkými příbuznými. Každá druhá žena zažila sexuální obtěžování. Deset procent žen uvádí, že se během svého dospělého života staly obětí sexuálního násilí. Mezi oběťmi násilných sexuálních trestných činů zaznamenaných Eurostatem je více než devadesát procent žen, kdežto odsouzení jsou naopak téměř bezvýhradně muži. Procento nahlášených sexuálních deliktů je přitom velmi nízké – předpokládá se, že z činů spáchaných rodinnými příslušníky je oznámena jen pětina. Jinými slovy, nejenže se ženy oprávněně bojí mužů, ale obávají se i reakcí společnosti, které mohou přijít, pokud mužské násilí ohlásí. Je fascinující sledovat, jak na zjištění týkající se různých podob útlaku žen reagují někteří muži. Pocit nejistoty a ohrožení, vyvolaný stržením opony, která zakrývala něco hodně ošklivého, je jistě nepříjemný. Ještě nepříjemnější musí být, když chování, které roky prochází jako neškodná legrace, najednou někdo označí za nepřijatelné. Nejnepříjemnější ze všeho by nám ale měla být skutečnost, že ženy prožívají své životy v neustálém strachu z napadení, a navíc s vědomím, že jejich obavy jsou často bagatelizovány.