MC, Tanzprocesz 2024
Francouzská soundartistka Gaël Segalen se zvukem zabývá dvě dekády, během kterých si osvojila pestrou škálu forem a výrazů: od radiodokumentu přes zvukové instalace či field recordings po experimentální elektroniku. V projektu IhearU tyto formy využívá k odkrývání příběhů a amplifikaci hlasů, které by jinak zůstaly na okraji pozornosti: uskutečnila třeba workshop s prekarizovanými ženami ze severní Afriky, jehož výstupem byla audiokoláž jejich intimních vzpomínek na domov. Segalen tak naplňuje představu užitečné tvorby, která se nezaměřuje jen na estetické kvality, ale také reflektuje společenský dopad. Aktuální kazeta přitom dokládá, že autorka je pomocí terénních nahrávek schopná zkomponovat angažovaný dokument stejně zlehka, jako z nich dokáže postavit tanečně pulsující set. Podmanivost jejího přístupu nespočívá v rafinovaném lovu zvuků ani v tom, co samotné zvuky reprezentují, nýbrž v jakém prostoru znějí a jak je Segalen zpětným přehráváním nebo panoramatickým vrstvením rozvíjí a deformuje. První strana kazety obsahuje koncertní záznam, který na ploše pětadvaceti minut napíná jednu a tu samou pomalou smyčku, druhá strana bez otálení nastolí neměnné úderné tempo. Zatímco první track zprostředkovává plynulou hypnotickou cirkulaci, druhý, patnáctiminutový, uvrhne posluchačstvo do strojové narkózy. Tančit – pokud tedy považujete svíjení za druh tance – lze na obě polohy. Hudební spád se projevuje podprahově, s postupně se vkrádající myšlenkou na moment, kdy hudba odezní.