Přeložil Jakub Němeček
Laser 2023, 304 s.
Laird Barron je populární autor vlny hororových románů označovaných jako new weird. Na jeho páté knize přeložené do češtiny zaujme úvod: jedná se o parafrázi pohádky o Rumplcimprcamprovi. Děj se posléze přenáší do Mexika roku 1958, kde hlavní hrdina Don Miller tráví dovolenou s manželkou, archeoložkou Michelle. Žena však po průzkumu jisté archeologické lokality beze stopy zmizí. Don nejprve kontaktuje policii, pak se obrací na pár soukromých detektivů, kteří ale připomínají spíše gangstery. Během pátrání jej zavedou do jakési jeskyně, kde se stane účastníkem dávného rituálu. Později se se svou ženou opět shledá, ale od určité doby je jeho paměť zahalena titulní „černou tmou zapomnění“. Dále se příběh odvíjí v několika časových rovinách, což mu dodává dynamiku. Jako stárnoucí manželé se Don a Michelle odstěhují na venkov, kde se hlavnímu hrdinovi ve snech vracejí útržky ztracené paměti a děsí jej temná lesní zákoutí. V mysli mu vyvstávají otázky týkající se tajemné minulosti ženiny rodiny, která měla kořeny ve východní Evropě. O svém dědovi se z rodinné pozůstalosti zase dozvídá, že měl za války co do činění s tajnými službami. Barron dokáže mistrně skloubit několik hororových elementů. Mísí folk horor s gotickým románem a městskými legendami a vyprávění vyústí v kvalitní lovecraftovskou žánrovku se zoufalým hlavním hrdinou na hranici šílenství – to vše beze stopy epigonství. V závěru knihy autor poukazuje na to, že současného člověka už nestraší monstra a příšery. Jeho strach se sytí z úplně jiných zdrojů.