Bytosti odjinud

Přeložil Michal Jíleček

Malvern 2024, 186 s.

Po trojici štědrovečerních antologií přináší nakladatelství Malvern první díl souboru hororových a fantastických povídek z první poloviny 20. století. Ten vedle děl matadorů, jako jsou Algernon Blackwood či William Hope Hodgson, přináší i texty autorů u nás téměř neznámých. Titulní povídka z roku 1923 pojednává o skupince badatelů v kanadské pustině, pronásledované neznámou entitou. V mnoha ohledech připomíná pozdější tragický osud Ďatlovovy výpravy. Pokoj v posledním patře Arthura Morrisona je vystavěn na oblíbeném žánrovém vzorci, prokleté místnosti, který je však zpracován natolik originálně, že jde o jeden z nejlepších kusů sbírky. Mezi zdařilé povídky patří i Mrtvé údolí od Ralpha Adamse Crama z roku 1895, oživující motiv fatálního tajemna spojeného s určitými místy. Hrob Orvilla Reddicka Emersona zase ukazuje, že všichni démoni jsou ve srovnání s válečnými hrůzami k smíchu. Lid z hlubin od Abrahama Merritta je typickou dobovou žánrovkou upomínající na R. E. Howarda, v níž dobrodruzi procházejí divočinou při hledání ztracených měst. Farnsworth Wright je nechvalně známý tím, že jako šéfredaktor časopisu Weird Tales odmítl Lovecraftovu novelu Volání Cthulhu kvůli přílišné délce a nejasné pointě. Jeho povídka Sevřená ruka je sice krátká a pointu má jasnou, kvalitou je ale na úrovni dětské povídačky. Pocit po přečtení Bytostí odjinud vystihuje závěr Cramovy povídky: „Přede mnou se otvíral pohled na západ slunce, za mnou se prohlubovala noc, a když jsem se celý utrmácený a zesláblý dovlekl domů, Mrtvé údolí bylo již dávno ponořeno do temnoty.“