Perština byla prvním jazykem, jímž dílo Franze Kafky promluvilo k asijským čtenářům. Do překladů se ovšem promítl světonázor jejich původce – průkopníka moderní íránské prózy Sádeqa Hedájata. Ten sice věděl, že nelze být Kafkou v Teheránu, jeho novela Slepá sova je nicméně dodnes spojována s Proměnou.
Dílo Franze Kafky lze pro jeho univerzální platnost číst různými způsoby a jeho překlady jsou po formální i obsahové stránce zřídka věrným odrazem originálu. Íránci se s Kafkou seznamují prostřednictvím do jisté míry adaptačních překladů Sádeqa Hedájata, průkopníka modernismu v íránské próze. Persky (v Hedájatově překladu z francouzštiny) Kafka vyšel poprvé v roce 1948, až poté v dalších asijských jazycích (japonský překlad pochází z roku 1950 a turecký z roku 1955). Hedájatova předmluva k povídce V kárném táboře nazvaná Kafkovo poselství je na Východě zároveň prvním pokusem o analýzu kafkovského literárního světa. Vlivem přílišné kulturní zaujatosti Hedájat ovšem Kafkovo dílo zkresluje. Namísto původního autorova sdělení tak čtenářům předkládá „spíše vlastní ideologii a literární teorii“, jak píše Mahmoud Falaki v článku Étrangeté dans les ouvrages de Kafka et l’influence de Kafka sur la littérature moderne persane (Cizost v díle Franze Kafky a jeho vliv na …
