MeetFactory, Praha, psáno z reprízy 7. 6. 2024
Vytrhnout se z ubíjející každodennosti a dát zacyklenému životu alespoň nějaký směr si přeje stárnoucí akademička Laura, která veškeré své tužby vloží do milostného vztahu s Clémentem, citově zamrzlým bankéřem, jehož existence drží pohromadě díky dobře placenému zaměstnání, občasným návštěvám nesnesitelné matky a útlocitnému vztahu k přisvojenému psíku Taťkovi. Tyto dvě trpitelské postavy sleduje román Oheň (2021, česky 2022) od Marie Pourchet. Surově nesmlouvavou výpověď o nesmyslných bolestech západní civilizace letos adaptovali ve smíchovské MeetFactory a po Houellebecqově Serotoninu a Obyčejné ženě od Annie Ernaux jde o další převod současné francouzské prózy do divadelní podoby. Pro režii Tomáše Soldána je typická výrazová úspornost: soustředí se na budování svíravé atmosféry za pomoci potemnělých, do růžova laděných světel v kombinaci s drnčivou hudbou od Tomáše Vtípila. Podobně jednoduchá, ale efektivní je i práce s technikou live cinema, která v průběhu představení zachycuje, jak hrdina v podání Lukáše Černocha postupně propadá šílenství. Do středu jeviště je umístěna vyvýšená pohovka (praktikábly s fuchsiovým čalouněním), jež slouží k odpočinku, milování, ale i k hádkám rozvedené pedagožky s její dcerou Vérou, ztvárněnou éterickou Viktórií Pejkovou. Gabriela Pyšná v roli Laury skvěle propojuje strach a odpor ke stárnoucímu, ale sexuálním chtíčem stále hnanému tělu se snahou osmyslnit bezuzdným vztahem svou bědnou existenci. Jiskra lásky, která měla znovu zažehnout životní elán, však vede jen k dalšímu vyhoření.