Volby do Evropského parlamentu přinesly levicovým a liberálním voličům několik nepříjemných překvapení. Kromě výrazného úspěchu radikální pravice v řadě evropských zemí mezi ně patří i nevalné výsledky Zelených, jejichž neúspěch vybízí k otázce, zda je v současnosti ještě možné stavět politiku na environmentálních tématech. Aktuální prohry vynikají zejména ve srovnání s předchozími eurovolbami v roce 2019, kdy se Evropou prohnala doslova zelená vlna. Environmentální témata tehdy dominovala velké části veřejné debaty a Zelení tyto nálady přetavili ve volební úspěchy v Německu, ve Francii, v Irsku i dalších státech západní Evropy. Dílčí úspěchy pak Zelení zaznamenali i v národních parlamentních volbách, ale v roce 2024 jsou politické nálady v Evropě už výrazně jinde.
Zelení prožívají největší propad ze všech frakcí v Evropském parlamentu: přišli o desítku poslanců a posunuli se ze čtvrtého nejsilnějšího bloku až na šestou pozici. Své pozice si sice udrželi v Dánsku či v Nizozemí, …
