Přeložil Jakub Hlaváček
Malvern 2023, 211 s.
Čtvrtá do češtiny přeložená kniha francouzského solitéra Charlese Duitse volně navazuje na předchozí Zemi osvícení, která zpracovávala jeho zkušenosti s psychedelickým kaktusem peyotlem, jehož prostřednictvím se snažil nalézt smysl vlastního života. V Démonickém vědomí z roku 1974 se autor snaží rozkrýt hloubku a podstatu rozporů, které mu tato substance odhalila. Definuje propast mezi vnímáním a slovy, zkoumá protiklady reality a snu, dne a noci, vědomí a intuice, prózy a poezie. A staví se na stranu pasivity, niternosti, ticha a pomalosti, což jsou hodnoty související s účinky posvátných rostlin. Titulní „démonické vědomí“ je koncept osvobozeného vnímání, které je opakem rozumového přístupu ke světu, vychází z básnického či mystického pojetí skutečnosti a má blízko k „opojení, šílenství, inspiraci či extázi“. Z knihy, která je sledem zážitků a osobních přesvědčení nebo i návodem k vnitřním cvičením, se dozvíme mnohé o Duitsově postoji k náboženství, filosofii a literatuře. Jakýmsi zjednodušeným shrnutím je poslední kapitola Zelený bůh ciguri, v němž je popsána celá škála procesů i důsledků, provázejících užití látky rozšiřující vědomí. Tehdy se na krátký čas rodí osvobozený člověk „bez uvozovek“, který si vzpomínky na rozpad zdánlivých hodnot může přenést i do běžného života, což působí podvratně: „Společnost totiž instinktivně chápe, že každý, kdo zpochybňuje svrchovanost běžného bdělého vědomí a legitimitu jeho soudů, útočí na společnost samu a přikládá ke kořenům politické mancinely ohnivou sekyru.“