Dodnes vzpomínám, jak jsem na letním táboře na počátku devadesátých let na tranzistoráku s napětím poslouchal rozhlasové přenosy z mistrovství světa ve fotbale. Popis pohybu hráčů po hřišti, přesuny míče, fauly, rohy, ofsajdy, standardky… Okamžiky plné naděje i zklamání, které si posluchač při emotivním výkonu komentátora musí sám domýšlet, mají něco do sebe a já si sport prostřednictvím rozhlasových vln užívám i v éře, v níž zvuk na celé čáře prohrává s obrazem. Český rozhlas nabízí zpravodajství a přenosy z nejrůznějších sportovních soutěží dlouhodobě. Připomeňme legendární pořady S mikrofonem za fotbalem a jeho hokejovou obdobu, které se před několika lety do vysílání vrátily pod názvem S mikrofonem za sportem. Střídání komentátorů, kteří v živých vstupech zpřítomňují souběžně hraná utkání, vytváří jedinečnou dynamiku, jež dokáže posluchači kompenzovat fakt, že o klíčové okamžiky většinou přichází.
Před deseti lety se Český rozhlas pokusil rozjet čistě sportovní stanici, nazvanou prostě Sport. Ta ale po třech letech vysílání skončila. V roce 2021 na ni navázal Radiožurnál Sport. V současné době tu vedle dění z olympiády najdete například pravidelné přenosy z české fotbalové ligy, vždy rozšířené o spolukomentátora-odborníka, jak to známe z televize. Živě se vysílají i zápasy evropských pohárů nebo hokejové ligy. Na starém tranzistoráku si už ale sportovní přenosy neposlechnete – musíte mít rozhlasový či televizní přijímač podporující digitální vysílání, případně můžete využít on-line stream.
Podobně jako u dalších stanic ČRo i při poslechu sportovního kanálu je nicméně potřeba se trochu obrnit, zvlášť pokud nejste příznivci klasického rocku. Hudební dramaturgie hodně sází zejména na skupinu Queen. To samozřejmě není náhoda: každý, kdo občas sleduje sport, ví, že bez We Are the Champions, patrně nejvlezlejšího hitu britské rockové legendy, se obejde málokterá sportovní ceremonie. Možná bychom měli víc myslet na lúzry.