MC, Stone to Death 2024
K improvizaci existuje spousta přístupů, ale často se dá rozpoznat, z jakého prostředí improvizátoři vzešli, což mi většinou přijde škoda. Jako posluchač jsem rád, když mě nahrávka nebo živá performance zatáhnou na „území nikoho“. Toho se dá ale těžko dosáhnout, když kolem sebe všude vidíte cestičky. Jinými slovy: radši poslouchám osvobozený zvuk než improvizující jazzmany, rockery, noisery a podobně. Nad albem Spring Palace rumunsko-české dvojice Dan Michiu – Jakub Ďuraško jsem poněkud rozpolcený. Po prvním poslechu mě zamrzelo, že jednotlivé tracky sice mají vtipné názvy, ale hudba samotná až tak vtipná není. K mírnému zklamání zřejmě přispěla skutečnost, že úvodní Drunk, Falling Asleep While Watching Žižka on Netflix je ze všech skladeb zvukově nejhravější. Další tracky jsou o poznání atmosféričtější. Používání delaye je při improvizacích či jamech, kterých se účastní lidé, jejichž doménou je – dejme tomu – psychedelický rock, dost běžné, ale pokud neznáte míru, může to vést k tomu, že ať už vyhodíte dveřmi cokoli, vždy se vám to vrátí oknem. A já jsem radši, když se občas něco nevrátí, případně když oknem přileze něco nečekaného. Proto na mě z celé kazety nejvíc působí momenty, v nichž se oba hudebníci dostávají nejdál od toho, co jim je nejbližší, jakkoli opačný přístup – tj. když se nevzdálí vůbec – funguje taky. Tyto řádky píšu 8. srpna, kdy se slaví mezinárodní den koček a ženského orgasmu. Musím uznat, že moje kočky se u Spring Palace tvářily spokojeně. Jak jde nahrávka dohromady s ženským orgasmem, netuším, ale můžu to zkusit zjistit.