Francouzský režisér Arnaud Desplechin převzal cenu na letošní Letní filmové škole a promítl tam své starší filmy i novinku Diváci!. Jeho díla se vyznačují psychologickou hloubkou a opírají se o problematiku rodiny. Pravidelně s nimi soutěží na nejprestižnějších festivalech.
Považujete se za autorského režiséra? A co podle vás tento termín v dnešní době vůbec znamená?
Nejsem si jistý, jestli do této kategorie spadám. Jsem především divákem – zbožňuji americké filmy, včetně těch komerčních. Naposledy jsem ve filmovém klubu uváděl Pretty Woman, což rozhodně není autorský film, ale je to nádherný snímek, který můžete analyzovat, a jde o skvělý nástroj k otevření nového pohledu na svět. Dělení na autorský a neautorský film tedy nemám rád. Kdykoli točím další snímek, i když jde o netradiční tvar, jako můj poslední titul Diváci!, vždy přemýšlím především nad tím, jak diváka bavit. To je pro mě nejdůležitější. A k vaší otázce – publikum mě za autorského režiséra označovat může, mně to však soudit nepřísluší.
Vaše láska k žánrové kinematografii se promítla i do vašich prvních děl, která jste vystavěl na základech špionážního žánru či westernu. Mám však pocit, že v poslední době se u vás tento element vytratil. Jako by se vaše tvorba …
