Tuzemské divadelníky kromě dlouhodobé podfinancovanosti kulturního sektoru trápí také nerovné vztahy na pracovišti. S režisérkou a scénografkou Kamilou Polívkovou ze spolku divadlo.pro jsme se bavili o možnostech nápravy, jejích zkušenostech ze zahraničí a probíhající crowdfundingové kampani.
V krátkém prohlášení iniciativy divadlo.pro kladete důraz na „vytvoření bezpečné zóny pro férovou komunikaci mezi umělci a umělkyněmi na volné noze a divadelními institucemi“. Proč vám tolik záleží na zlepšení pracovní kultury u nás?
Nejen divadlo, ale státem dotovaná kultura obecně jsou silně podfinancovány. Přestože je tento problém bezesporu klíčový, v tuto chvíli je takřka nemožné jej z naší pozice vyřešit. Co však ovlivnit lze, jsou podmínky, v nichž jako umělci a umělkyně pracujeme a tvoříme. I bez navýšení rozpočtu můžeme usilovat o zpřehlednění komunikace a rovnocenné vztahy, zkrátka o vytvoření respektujícího prostředí, v němž mohou vznikat kvalitní inscenace.
Jaké problémy tedy provázejí smluvní vztahy mezi umělci na volné noze a divadelními institucemi?
Ráda bych zdůraznila, že naším cílem není se vůči divadelním institucím vymezovat nebo proti nim bojovat. Chceme vytvářet prostor pro dialog. Obecně se dá říct, že divadla často vystupují …
