Na počátku desátých let se stala řecká neonacistická strana Zlatý úsvit předzvěstí vzestupu krajní pravice v Evropě. K tehdejšímu volebnímu úspěchu jí pomohlo zejména téma migrace. Ačkoli byla strana později zakázána, její následovníci dnes v Řecku představují hlavní opozici proti vládě.
V řeckých parlamentních volbách, které se konaly v květnu 2012, získala dosud neznámá strana Zlatý úsvit sedm procent hlasů a stala se třetí nejsilnější formací řeckého parlamentu. Její volební úspěch překvapil řecké i zahraniční novináře, kteří si přišli poslechnout první povolební proslov „vůdce“ strany Nikose Michaloliakose. Když vstoupil do místnosti, čekalo je překvapení: ochranka jim vojenským rozkazem nařídila vstát, zatímco její členové stáli v pozoru a salutovali napřaženou pravicí.
Volby se konaly uprostřed drtivé hospodářské a sociální krize, jež začala o dva roky dříve. Největší politické strany, které od pádu diktatury střídavě vládly zemi, středopravá Nová demokracie a středolevé Panhelénské socialistické hnutí (Pasok), utrpěly zdrcující porážku a ztratily dvě třetiny svých voličů. Naopak radikální levicová strana Syriza se stala druhou největší stranou v zemi a její lídr Alexis Tsipras se o tři roky později stal premiérem.
Velká myšlenka
Úspěch …