Krajní pravice fašismus nepotřebuje

Rozhovor s politologem a historikem Rogerem Griffinem

Roger Griffin je přední světový odborník v oboru komparativních studií fašismu. Povídali jsme si o devalvaci tohoto pojmu, který se dnes užívá převážně ahistoricky, o roli teorie totalitarismu a také o tom, jakým způsobem mluvit o současné krajní pravici. Proč je důležité označení „iliberální demokracie“?

V poválečné politické vědě byl fašismus považován za jeden ze dvou totalitarismů. Jejich soumeznost postulovala takzvaná teorie podkovy. Vaše pojetí fašismu mi ale připadá s teorií totalitarismu neslučitelné.

Můj přístup spatřuje jádro fašismu v revoluční formě nacionalismu. Když si vzpomenete na ruskou revoluci, Velkou francouzskou revoluci a další velké revoluce na Západě, jejich cílem bylo změnit systém. Francouzská revoluce chtěla zničit formu autoritářství, kterou byl ancien régime, a nahradit ji liberální demokracií. Skončilo to hrozně: přišel teror, napoleonské války a nakonec restaurace. Počátečním cílem však byla svoboda od tyranie.

Původním komunistickým ideálem bylo zničit kapitalistický systém a vybudovat nový socialistický řád, založený na svobodě a emancipaci. Ten měl projít fází diktatury proletariátu – přičemž už Rosa Luxemburg varovala, že se tato diktatura může zvrhnout v totalitarismus. Nic z toho ale nebylo součástí marxismu. Marx nikdy nechtěl …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě