Bratři Itálie jsou už dva roky v italské vládě, kterou vede jejich předsedkyně. Lze při pohledu na kroky Giorgii Meloni a jejích spolustraníků konstatovat, že se tato krajně pravicová strana posunula ke konzervativnímu politickému křídlu, nebo je stále pevně spjata se svou fašistickou minulostí?
Když v září před dvěma roky italská strana Bratři Itálie vyhrála volby, nikdo nevěděl, co od budoucí vlády očekávat. Předsedkyně strany Giorgia Meloni na náměstích během předvolební kampaně hřímala proti etnickému vytlačování Italů a proti levici, která údajně zradila zájmy vlasti v Bruselu. Podobně se vyjadřoval i další z členů pravicové koalice, generální tajemník Ligy Matteo Salvini. A třetím společníkem v novém kabinetu byl Silvio Berlusconi. V parlamentních volbách 2022 totiž nezaznamenala úspěch jen strana vedená Giorgií Meloni, která se pár týdnů poté stala premiérkou. Jak zdůrazňují představitelé této strany, uspěla pravice – čímž se myslí italská krajní pravice založená na postfašismu. Vítěznou politickou silou se stalo uskupení, jež založili nostalgici po éře fašismu, kteří byli po mnoho desetiletí v politické izolaci. Ukazuje se na tom mimo jiné i to, jak od devadesátých let v Itálii oslabovaly mechanismy demokratické kontroly.
Věčný Mussoliniho plamen
Bratři …
