Pomník jsem dovršil, jenž přetrvá i kov,
královských pyramid stavbu převyšuje,
jejž příval hlodavý, Aquilo bouřlivý
zvrátit v zkázu nemůž’, neb věkové hbití
počtem nesčíslní, neb doby rychlolet.
V hrob neklesnu celý; částka bytosti mé
závažná nezetlí; já oslavou svěží
v příštích vzrostu dobách, až v Kapitolium
se s pannou zamlklou brát bude pontifex.
Ctěn tam, kdežto ječí Aufidu tok divý,
kdež Daunus jsa chudý proudem ujařmuje
národ venkovanů, ježto z chudého jsa
mocným já poprvé jsem k zpěvu Vlašska zvuk
aeolský přidružil. Vezmi ty slávy jas,
jejž jsem čestně nabyl, Melpomene, a mé
delfským laurem oviň skráně, milostivá.
Báseň v překladu Timotheje Hrubého vybral Michal Špína
