Marinettiho Manifest futurismu z roku 1909 byl první z řady avantgardních proklamací, který těm dalším ukazoval cestu. Přesto byl futurismus – mimo jiné kvůli vazbě svého zakladatele na fašismus – dlouho nespravedlivě přehlížen jako slepá větev moderního umění. Skutečnost je ovšem komplikovanější.
„Řvoucí automobil, který jako by běžel pod kulometnou palbou, je krásnější než Níké Samothrácká.“ Tak zní asi nejznámější proklamace Manifestu futurismu, zformulovaného roku 1909 italským básníkem Filippem Tommasem Marinettim. Jakkoli se pod jeho vlivem avantgardě otevíraly nové obzory chápání tvorby i společnosti, provázejí futurismus kontroverze a podezření. Mnohdy je tak pojímán jako slepá vývojová větev avantgardy, zastíněná silnějšími tvůrčími koncepty. Neblahý odér ulpěl i na jeho politickém profilu. Kromě buřičských tónů obsahoval totiž Marinettiho manifest také chválu militarismu, nacionalismu a misogynie; samotný Marinetti se v meziválečných letech přimkl k fašismu. V tuzemském prostředí se pak traduje, že do české kultury futurismus nepronikl a neměl na ni větší dopad. Vliv futurismu na avantgardu 20. století, včetně kultury psaní manifestů, byl ovšem zásadní.
Vnitřní život strojů
Tvrzení o klíčovém vlivu futuristického manifestu na další …
