Prozaický debut Ondřeje Šance Jako po drátku je rodinná sága. Příběh začíná v polovině 19. století na slovenské Kysuci a oklikou přes Spojené státy vede do Ústí nad Labem minulého desetiletí. Ve vyprávění potomka romského dráteníka z Horních Uher se střídají odkazy ke klíčovým historickým událostem s dobrodružnými historkami.
Rozsáhlá próza Jako po drátku představuje jeden z mála pozoruhodných literárních debutů letošního roku u nás. Ondřej Šanc stojí mimo dobové trendy a nepracuje se zaujatým (někdy až dotěrným) vypravěčem, jak jej známe z mnoha současných próz. Zůstává u konzervativnějšího pojetí vypravěče jako průvodce, jenž vede čtenáře fikčním světem složeným ze známých momentů velkých dějin a vyčerpávající každodennosti lidského přežívání. Čtyřgenerační román, odehrávající se mezi lety 1850 a 2014, odráží skrze životy hlavních postav zejména události druhé poloviny „evropského století“ a první poloviny „krvavého století“: dopady průmyslové revoluce, úpadek venkova, hospodářský růst, vzestup rasismu a hrůzy masového vyvražďování.
Cikánské děcko
Kniha začíná sondou do tradičního života horalů a pastýřů ovcí z vesnice Makov v Horních Uhrách, kteří si přivydělávali jako dráteníci. Tato řemeslná činnost v kombinaci s doslovným chápáním fráze „jde to jako …
