Vendeta 2023, 288 s.
Jedním z oblíbených témat science fiction je alternativní historie. V naší „moderní“ alternativní historii si asi největší proslulost získala kniha Jana Drnka nazvaná Žáby v mlíce (2011), která ukazuje, jak by to asi vypadalo, kdyby se Československo ubránilo nacistické agresi na podzim roku 1938. Ze stejného momentu vycházel i Josef Nesvadba v knize Peklo Beneš (2002). Leoš Kyša (známý též pod jménem František Kotleta) v knize Sudetenland popisuje moderní dějiny Československa tak, jak by vypadaly, kdyby v letech 1945 a 1946 nedošlo k vysídlení Němců. Krátce po druhé světové válce totiž náhle zemřel „prezident budovatel“ Edvard Beneš a v pohraničí zůstal asi milion Němců. Avšak historické události probíhají tak, jak je známe – převrat v únoru 1948, okupace v srpnu 1968 i rozklad socialistické diktatury na sklonku roku 1989. Sudetenland se odehrává na Bruntálsku a přivádí čtenáře do jara roku 1990. Ostravský novinář má napsat lokální reportáž o volbách v této části republiky, ale zaplete se do emancipačních snah místních Němců a je nucen na místě setrvat. Autor píše svižně, uhrančivé jsou popisy „zahulených“ restauračních zařízení, tíživou atmosféru pohraničí dokáže odlehčit komickými scénami. Realisticky popisuje i politickou atmosféru a společenské napětí mezi Čechy, Němci a Romy. S pomocí místní dívky německého původu se hrdina přerodí z novináře v soukromého detektiva. Zprvu vyšetřuje vraždu německého důchodce (bývalého gestapáka) a později se zamotá i do „něčeho většího“. Kyšův Sudetenland je především kratochvilné čtení a jako takové plně obstojí.